1. kapitola

22. června 2007 v 15:14 | Jarwis |  Harry Potter a síla přírody
tak tady je (omluvte chyby, není to opravené a je tam spoustu překlepů, opravena bude zitra)

Živel země
Jako první, si musí sehnat, nějaké bydlení a práci. Potom už bude snad žít v klidu. Když ho pustili z ošetřování, tak vyrazil pryč z londýna, aby si našel práci. Peněz měl dost, takže s dopravou nebyl problém a ani hlady netrpěl. Takto cestoval asi měsíc, než dorazil do malého městečka uprostřed Anglie. Byla to samota. Další město bylo o nějakých 30 kilometrů dál. Jinak kolem byli lesy. Rozhodl se tu poptat po práci, Líbylo se mu tu. K jeho štěstí se mu to opravdu povedlo. Sice práce nic moc, ale měl. Vypomáhal v knihovně. Povedlo se mu najít i podnájem, sice bydlel u rodinky ve středních letech, kteří měli o trochu mladší dceru. Měl u nich vyhrazen jeden pokoj. Nevadilo mu to. Moc neplatil a v domácnosti jim vypomáhal. Vařil, uklízel. Prostě takový domácí práce, které vykonával u Dursleyových.
Takto v poklidu uplynul pulrok. Harry se vzdělával čtením knih z knihovny, v podnájmu se spřátelil natolik, že už ho brali spíš jako syna, než jako podnájemníka. Harry snad poprvé byl šťastný, jen mu chyběli jeho přátelé, Ron s Hermionou a jeho láska Ginny. Ovšem tento klid neměl trvat věčně.
Byl sobotní večer a už se všichni chystali ke spánku. Harry ležel ve své posteli a už usínal, když ho z tohoto stavu vytrhlo hlasité PRÁSK. Harry věděl co to je, přemístění. Okamžitě zamířil k oknu a uviděl asi třicet postav v černých hábitech s bílou maskou na obličeji - smrtijedi.
Harry okamžitě běžel vzbudit svou současnou rodinu.
"Okamžitě se skovejte do sklepa. Městečko je napadeno." Ovšem ani to nedořekl a dveře se rozlétly.
"Utíkejte."
Poslechli ho, ale nedoběhli ani k druhému východu a naproti nim se zjevili dva smrtijedi.
"A kohopak tu máme, příjdeme na návštěvu tady k panu Potterovi." Harry ten chladný a povýšenecký hlas poznal spolehlivě, Malfoy.
"Malfoy, co chcete?"
"Mám vám vyřídit vzkaz od pána. Jeho slova se vztahovala jen na některé členy fénixova řádu. Ne na tyhlety Mudly, Petrifikusd Totalus!"¨S tím dopadl spoutaný Harry na zem. Malfoy ho dopravil do polohy tak aby viděl na vyděšenou rodinu u které bydlel. Poté místností zaznělo třikrát slova smrti, Avada kedavra a cela rodina se svezla mrtvá k zemi s tváří vyděšenou a vytřeštěnymá očima. Poté se smrtijedi přemístili pryč. Harry opět padl na podlahu, ale tentokrát smutkem. Opět někdo umřel koho si oblíbil. To mu nemůže dát Voldemort pokoj. To se nemůže někde v klidu usadit? Nakonec se mu povedlo usnout neklidným spánkem.
Zdál semu zvláštní sen. Byl pořád ve tom ssamém bytě, těla ležela tak jak byla. Podíval se oknem ven a překvapilo ho co viděl. Na zahradě stál majestátné jelen, vedle něho rys, pod jejich nohama se plazil had a nakonec na blízké větvi seděl orel. Všichni ho sledovali, poté se mu uklonili a společně se vydali pryč směrem k lesu. Harry s píš ze zvědavosti šel za nimi. Zvířatům to njspíš nevadilo, šli pomali, aby jim stačil. Takto dorazil na mítinu, kde seděl na jedenm kameni nějaký stařec, byl v hnědém plášti, o rameno měl opřenou hůl, na které rostli lístky. Harry na první pohled myslel, e je to Brumbál, měl dlohé šedé vlasy, s dlohým šedým plnovousem, ale to bylo jediné co ty dva spojovalo. Tento měl černé oči, kterými si ho prohlížel.
"Vítej můj žáku!" Prolomil ticho stařec.
"Co prosím?"
"Vítej můj žáku," zvýšil hlas. "neboj tvůj zrak napravýme a sluch ti také vrátíme, potom tě udu učit."
"Nejsem hluchý, mě překvapilo oslovení."
"Ach tak. Chceš se naučit jak chránit, to co ti je nejcenější, život?"
"Ano, ale kouzlit nebudu."
"Ty si myslíš že jsem kouzelník? Nejsem ty by si mě nejspíš označil za mudlu. Mě dává sílu příroda a vědomosti, ne magie a tomu bych chtěl naučit i já tebe, jestli bude chtít?"
"Co by to obnášelo a co bych se naučil?"
"Jak kdysi někdo pronesl učit se, učit se a učit se - to by to obnášelo, ale výsledkem bude že se sžiješ s přírodou natolik, že ji budeš chránit a ona bude chránit tebe, porozumíš ji a budeš znát i ta největší tajemství co ukrývá. Naučíš se ovládat živli, bojovat svou holí, rozumět životu a naslouchat moudrosti matky země. Příjmáš to?"
"Jak dlouho se budu učit?"
"Jako každý Druid, celý život. U mě budeš dokud tě nenaučím všemu co znám, poté je na tbě cesta kterou se vydáš. Buď můžeš jít bojovat s proti zlu, nebo můžeš jít do světa se učit, nebo si může najít nějaký opuštěný les a starat se o něj. To je jen na tobě, jak se potom rozhodneš." "Jak dloho budu studovat u vás?"
"Tak dlouho jak bude potřeba. Teď se vrať, musíš se probudit. Jestli budeš chtít tak přiď. Počkám tu do večera."
Harry tedy poslchl a vrátil se zpět do domu. Ulehl a hned vzápětí se probudil. Byl to sen, nebyl to sen? To přeci nemůže být skutečnost, nebo může? Za zkoušku nic nedám, buť tam nikdo nebude, nebo se naučím jak ho porazit. Jak se rozhodl, tak udělal. Za chvilku už mířil lesem na tu mítinku. Našel ji bez problémů. Opravdu tam seděl ten stařec, jako v jeho snu.
"Dobrý den, rozhodl jsem se příjmu vaše učení."
"To jsem rád, tvůj výcvik skončí až mě plazíš v boji. První lekce zní vyznat se v lese a vědět co jaká rostlina dovede. To znamená naučit se ovládat živel země. Ovšem nejdřív se vypravíme na cestu domu." Vyrazili na cestu a Stařec mu vyprávěl o lese, jak se v něm nějlépe orientovat, jak poznat poznat určité rostli a vysvětloval k čemu co slouí. Takto už šli několik hodin volným tempem, začalo se stmívat.
"Tak a jsme tu." Harry se rozhlédl a viděl jen to co viděl celou cestu sem - les.
"Ale tady to vypadá jako všude jinde."
"Samozřejmě, celý les je můj domov. Tam kam dojdu, tak tam si i lehnu. Musím procházet les, aby se tu neděli nekalosti. Jak jsem ti řikal, že si můžeš vybrat co budeš dělat až mě porazíš, tak já si vybral tento les. Od té doby se o něj starám."
"Jak je to už dlouho?"
"Trochu osobní otázka, ale řeknu ti to. Už to bude skoro dvěstě let."
"A jak dlouho jste strávil u svého mistra?"
"U něho jsem se učil třicet let."
"Takže až vás opustím tak Voldemort bude plně při síle a mí přátelé pokud budou ještě žít, tak z nich budou starý lidé a já budu vypadat jako mladík?"
"Ne tak docela, kouzelníci, díky své magii se dožívají vyššího věku, na Druidy to nemá, ty svou spřízněností se dožívají kolem čtyrset let. Nejstarší druid, jakého znám, hlava všch druidů, je strý asi 550 let, ale ten už tu dlouho nepobude. Ještě se le dožije tvého pasování na Druida, takžeho poznáš. Teď je čas na večeři a jde se spát, zítra nás opět čeká cesta."
"Promiňte, ale jak se jmenujete?"
"Víš, že já ani nevím. Jméno už jsem nepoužíval ani nepamatuju. Jelikož jsem nyní tvůj učitel , tak mi říkej učiteli. A tykej mi." Po té zmizel do lesa a za pět minut se objevil s vonícím masem a nějakými plody.
"Tak dobrou chuť."
"Dobrou chuť." A Harry se pustil do jídla. Chutnalo to skvěle.
Další den opět vyrazili na pochod po lese a cestou ho učil. Takto to šlo den po dni, týden po týdnu a měsíc po měsíci. Jak Učitel zjistil, první co ho musel naučit bylo sebekázni a trpělivosti, než se mohli pustit na živel země.
Uplynuly čtyři roky. Harry nevěděl co se událo ve světě. Ale o přírodě toho věděl dost. Dnes ho čekala první živlová zkouška. Hned jak se probudil mu oznámil učitel.
"Takže dnes si tě vyzkouším co umíš. Připravíš protijed na hadí uštknutí z jeho jedu. Dále zajdeš na místo, kde jsme byli před týdnem, nechal jsem tam svoji čutoru a doneseš mi ji. Poté zjistíš kde se nacházím a dojdeš mě. Jo a abych nezapomněl máš na starost večeři. Já tedy jdu pokračovat v obhlídce lesa." S tím zmizel ezi stromy a nyní to vypadalo jako by tu nikdy nebyl.
Harry si sedl a nabíral síly na tuto zkoušku. Při tom přemýšlel co se za ty čtyrky roky stalo. Jeho Učitel ho každý den učil o přírodě, jak ji naslouchat, jak v ní přežít aniž by ji poškodil či ublížil. Vzpomněl si taky na to jak už nevadržel a vyletěl na svého Učitele, že ho nic neučí. V tu dobu mu jen v klidu odpověděl.
"Tak si dáme souboj, když vyhraješ uznám, že jsi lepší a můžeš jít, když vyhraju budeš se učit mým způsobem. Souboj může začít." Harry tou dobou okamžitě vzal klacek který tam ležel a za´točil na něho. Učitel jen stál. Větev se o něj přerazila. Potom se sehnul v zal rakos a hodil ho po Harrym, ten zůstal stát s probodlou rukou skrz na skrz. Od té doby má na ruce jizvu ve tvaru kříže. Ale naučil se to co mu nikdy předtím nešlo, trpělivosti. Poté se už věnovali jen studiu. A po večerech si povídali o jiných věcech. Cestou pomáhali různým zvířatům. Za tu dobu se dost změnil. Nechal si narůst dlouhé vlasy, které se jen vlnili. Nechával si je schválně volné. Vousy si holil, zatím je nechtěl. Brýle už nepotřeboval. Jediné co se vůbec nezměnilo, byli oči.
Po asi hodinové meditaci a vzpomínek vstal a šel hledat potřebného hada. Stopovat se naučil mistrovsky, že dokázal poznat zvíře které tu prošlo před několika dny. Opravdu ho brzo našel. Pomalu se k němu přiblížil a požádal ho o kapku jedu. To je další věc kterou se naučil řeč zvířet. Nemluvul jí, ale naslouchal zvířatům srdcem a naučil se jim rozumět. To aby rozuměli oni jemu to bylo těžší, protože to bylo spíš myšlenkami, takto se mohl mluvit s více druhy najednou. Had svolil a pustil do nadobky, kterou si Harry udělal z kůry kapku svého jedu. Harry mu poděkoval a šel hledat potřebnou bylinu. Věděl, kde by měla růst, tak ji našel během chvilky. Za chvilku měl hadí protijed hotov.
Teď ta težší část. Minulý týden byli vzdáleni asi sto kilometrů odtud. Harry vyrazil hledat orla. Našel ho poprosil ho jestli by mu pomohl. Když souhlasil v tělil se do orla (jen vědomím) a vyrazil na místo kde by měla ležet čutora. Opravdu tam byla. Vzal ji do pařátůl a vracel se zpět. Když už měl čutoru u sebe vrátil vědomí do svého těla a vyrazil za svým učitelem. Ovšem cestou uslyšel bolestné vytí. Okamžitě zamířil na to místo. Když tam přišel uviděl vlka jak je chycen v medvědím oku. Okamžitě k němu zamířil a vysvobodil ho. Při tom ho uklidňoval. Jakmile měl vlk volnou nohu Harry šel hledat správné bylikny, aby zastavil krvácení a mohl mu udělat léčivou mast. Během okamžiku je našel a jal se je připravovat. Povedlo se za chvíli to vlk měl ošetřený. Teď si ho Harry mohl prohlédnout. Byl to velký a silný jedinec. Na výšku měřil určitě víc jak metr. A i přes své zranění dokázal chodit majestátně. Harry ho poprosil jestli by šel s ním, aby mohl vyléčit jeho nohu úplně. Vlk souhlasil.
Takto se vydali na cestu cesta ubíhala pomalu, vlk přece jenom nebyl úplně při síle. Takto k Učiteli dorazil až pozdě v noci.
"Jídlo nemáš, nesplnil jsi zkoušku."
"Promiňte Učiteli, ale zapomněl jsem." Převyprávěl mu co se stalo.
"Dobře tak toto uznávám jako splněnou zkoušku." Najednou kolem Harryho všechna tráva rozkvetla.
"Nyní tě budu učit živel vzduchu."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Giner Giner | 22. června 2007 v 15:32 | Reagovat

Vypadá to zajímavě:-) Jen tak dále...

2 Falco Falco | 22. června 2007 v 16:26 | Reagovat

hmm :P tak to dobre on :) ne jako hodne zajimavej napad =)

3 Mirka Mirka | Web | 22. června 2007 v 16:31 | Reagovat

super, suhlasim s Giner...:D

4 Siria Siria | Web | 22. června 2007 v 16:37 | Reagovat

Hmmm, zajímavý. těším se na další :-))

5 Palinka Palinka | 22. června 2007 v 17:06 | Reagovat

Jééé, to je super, já sem vždycky chtěla číst nějakou povídku o druidech, fakt dobrá... pokračuj :))

6 redas redas | Web | 22. června 2007 v 17:09 | Reagovat

krása nádhera

podívejte se sem

7 Vruon Vruon | 22. června 2007 v 17:19 | Reagovat

Jj zajímavý :) už se těším na pokráčko

8 Sseth Sseth | 22. června 2007 v 17:20 | Reagovat

parádna kapitolka

:-)

9 Arcona Arcona | 22. června 2007 v 17:29 | Reagovat

nádherný, moc se těšim na další

10 ellion ellion | 22. června 2007 v 18:44 | Reagovat

good

11 Hallten Hallten | E-mail | Web | 22. června 2007 v 19:11 | Reagovat

boomba, prosím přidej další ješte o vykendu

12 T.M.K T.M.K | 22. června 2007 v 19:27 | Reagovat

Nádhera.

13 weruska weruska | 22. června 2007 v 20:00 | Reagovat

zajímavý a moc pěkný

14 Petr Petr | 22. června 2007 v 20:16 | Reagovat

JO mazec kdy bude další kapitola

15 Andy Andy | Web | 22. června 2007 v 21:23 | Reagovat

moc zajímavé... jen tak dál... :-) a brzo další!!! ;-)

16 katie katie | Web | 22. června 2007 v 22:13 | Reagovat

super kapitola

17 aenda aenda | E-mail | Web | 23. června 2007 v 9:51 | Reagovat

to  je pěkné opravdu moc super

18 kecal kecal | 23. června 2007 v 16:54 | Reagovat

ujde to ale lepsi povidka je harry potter a druha sance kdy kni pridas kapitolu

19 Jarwis Jarwis | 23. června 2007 v 16:59 | Reagovat

To Kecal:

Tak to mám pro tebe špatné zprávy, zasekl jsem se na jednom místě, a nějak nemůžu získat insiraci pro pokračvání, takže opravdu netuším kdy přibyde.

20 gwindor gwindor | 23. června 2007 v 18:02 | Reagovat

Skvela kapitola.

21 Petr Petr | 23. června 2007 v 21:47 | Reagovat

A nechceš troch pomoc ja ívám dobrý nápady když nekdo vymyslí zapletku a žekne mi jak sy to představuje dál tak mu více méně pomožu .Třeba kamošům píšu slohovky na 1 téma ale každá je jina a napíšu jich třebáa 6 a všecky maj za 1

22 Petr Petr | 23. června 2007 v 21:50 | Reagovat

A jestly bylo potřeba tak napiš a já ti dám mejla a kdyžtek napíšeš záleží jen na tobě

23 kecal kecal | 23. června 2007 v 22:51 | Reagovat

neeeeeeeeee to nerikej ze si se zasekl jinak se zblaznim protoze tadle povidka je fakt super takze doufam ze inspiraci najdes co nejdriv a pak to sem hod klidne i neopraveny jenom kdyz bude co cist

24 Jarwis Jarwis | 23. června 2007 v 23:15 | Reagovat

To vkecal:

chces cislo do bohnic? Ja ted opravdu nemam inspiraci Budes se muse t spokojit s HP a ..... a HP a síla přírody.

25 plaminek plaminek | 24. června 2007 v 0:54 | Reagovat

to se mi liiibi :)

26 Dark Dark | Web | 24. června 2007 v 8:29 | Reagovat

zajmavé, zajmavé, určitě si počkám na pokračování=))

27 Petr Petr | 24. června 2007 v 9:00 | Reagovat

A ha ja myslel že přestáváš za všema povídkama tak to je v pohode pokud se bude aspon u některé přidávat

28 Tirael Tirael | Web | 24. června 2007 v 11:19 | Reagovat

je to pěkný

29 Stesii Stesii | 25. června 2007 v 23:08 | Reagovat

mno suuuuuuuuuuuuuuppeeeerrr  , tohle téma (HP a příroda a spol. mam asi úplně nejradši)

fakt se mi ta povídka mooocc líbí a doufám že vo nejdřív bude další kapitola

30 Sallssa Sallssa | 26. června 2007 v 12:34 | Reagovat

30. koment :-) nádherná kapitolka, moc se těším na vzduch :-.)

31 kecal kecal | 26. června 2007 v 14:58 | Reagovat

lepsi bude ohen

32 Petr Petr | 26. června 2007 v 16:50 | Reagovat

JA bych řekl že nej lepší bude všechno dohromady hahaha to bude mazec

33 Ž-Ž Ž-Ž | Web | 26. června 2007 v 20:32 | Reagovat

Skvěěělíííí. Už se těšim na další. Tahle povídka mě uchvátila. Je ze všech nej... tedy z těch co jsi zatím napsal. =D

34 III III | 29. června 2007 v 11:48 | Reagovat

pěkný

35 MarS MarS | 30. června 2007 v 19:37 | Reagovat

tak druidove jo? to abych si k tomu pustil enyu ;-)

nenasla by se nejaka mila muza co by byla ochotna polibit Jarwise? ;-)

36 kecal kecal | Web | 2. července 2007 v 19:36 | Reagovat

kdy pridas dalsi kapitolu vzdycky si je pridaval celkem casto ale ted dlouho nic distak se kouknete na muj blog zacal jsem psat povidku

37 martin martin | 8. července 2007 v 20:55 | Reagovat

kdy bude dalsi kapitola?

38 serenty serenty | E-mail | Web | 13. července 2007 v 11:17 | Reagovat

tvoje povídka (HP a síla přírody) je nejlepší co jsem kdy četl.doufám že přidáš co nejdřív další kapitolu.Už se moc těším

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama