6.kapitola

25. května 2007 v 23:56 | Jarwis |  HP a ....
Tady máte další kapitola, za kterou poděkujte Trili, že ji opravila ještě dnes, jinak by byla uveřejněna až zítra večer. Přijemné čtení a těším se na vaše komentáře. Ještě menší upozornění, tato kapitola není pro slabší povahy.

U Pána zla
Harry se probral. Ležel na nějaké zemi, která byla pokrytá něčím, co nejvíc připomínalo sliz. Kolem něho byla jen tma. Ovšem z toho ticha kolem něj vycítil, že je sám. Musel čekat.
Nevěděl jak dlouho tam seděl, než uslyšel klapot podrážek o kámen. Tak už jdou. Pomyslel si. V tu chvíli se rozlétli dveře. Musel zavřít oči, protože to náhlé světlo ho bolestivě oslepilo. Ovšem cítil jak ho chytily čtyři ruce. Po chvíli se rozhodl otevřít oči aby zjistil, kde vůbec je. Všiml si, že okolní stěny chodby jsou tvořeny kamennými kvádry. Táhli ho chodbami asi pět minut. Harrymu se cestou vybavilo bludiště, protože zahýbali do různých chodeb a spoustu chodeb minuli.
Až došli před velké dveře, spíše vrata. Byla stříbrně pobitá se zelenými ornamenty. Jakmile se otevřely, tak byl nemilosrdně vhozen dovnitř a dveře se opět zavřely.
Harry se rozhlédl. Celý sál vypadal přesně tak, jak viděl ve vzpomínkách Voldemorta, když se mu naboural do vzpomínek. Stěny byly laděny do stříbra, na kterých byli ornamenty, které vytvářeli zelení hadi. Podél těchto stěn byla velká sbírka mučících nástrojů. Harryho překvapilo, že většina byla mudlovská. Hned naproti dveřím, u protější stěny byl trůn, na kterém seděl Voldemort. Harry si také všiml malých dveří po straně.
"Vítejte pane White, co vím tak jste získal nové místo obrany. To mělo být moje. Dále mám podezření, že ten čaroděj, který mi kazí plány jsi ty. Takže se tě ptám kdo jsi?"
"Ale Tome, proč se ptáš na jméno, když ho víš?"
"Neříkej mi Tome, to jméno není moje! Ale já ptám na tvé jméno. To co totiž zjistil Moody, mě docela překvapilo. Nejsi za koho se vydáváš. Musím přiznat, že mi někoho připomínáš." S tím vstal a začal si ho prohlížet zblízka.
Harry věděl, že by se odtud dostal, ale bál se o Ginny. Proto se zatím rozhodl vyčkávat.
"Už vím kdo jsi. Jaké překvapení Pottere, nenapadlo mě, že přijdeš sem. Jaké bylo pro mě překvapení, když jsem se ocitl v tomto světě. Kde byl takový mír. Musel jsem tady zakročit, musel jsem ukázat, že pro špínu tady není místo. Zatím sice pracuji v utajení, ale už ne dlouho. Jaká byla má radost, že přesně v den mého příchodu zmizí ten přítel všech šmejdů a jejich ochránce Brumbál. Ale teď jsi tu ty. Budeš dlouho umírat. Víš Harry, musím přiznat, že mudlové mě v jedné věci uchvátili, a to v mučení. Víš, že dokázali bez kouzel způsobit hodiny bolesti, aniž by jejich oběť zemřela či upadla do bezvědomí? Nevýhoda toho byla ta, že jim dotyčný vydržel pár dní, ale ty ty tu budeš roky. Jo, a abych nezapomněl, Ginny, jak předpokládám tvá manželka bude můj dar Luciusovi za jeho věrné služby. Pro dnešek tě nechám." Hned na to se objevili dva smrtijedi a odtáhli ho zpět do cely. Harry celou dobu nevnímal. Co má dělat? Kvůli němu bude Ginny prožívat muka. Nebál se o sebe, bál se o ni. Takto se utápěl v sebelítosti celou dobu, dokud pro něj nepřišli smrtijedi a neodtáhli ho zpět k Voldemortovi.
Jakmile ho tam opět pohodili, tak Voldemort spustil.
Tak Harry, nadešla doba tvého trestu. Nevím jestli si slyšel o mudlovských mučících nástrojích, ale na dnešek jsem si pro tebe připravil zajímavý program. Nejdříve ti ukážu, k čemu jsou tyto kleště, poté tě seznámím s palečnicemi, tamhleto kolo ti ukážu jak funguje a potom rozděláme oheň. Těšíš se?"
Jak Voldemort slíbil, tak taky udělal. Ty kleště byly určeny k trhání nehtů a pak pokračoval tak, jak slíbil. Nevěděl kdy upadl do bezvědomí, Harrymu připadalo jako kdyby tam byl celé dny, ve skutečnosti na něm pracoval jen tři hodiny.
Když přišel k sobě, každý pohyb ho bolel a nevěděl, co ho bolí víc. Jestli na třikrát zlomené končetiny nebo spáleniny zad nebo snad rozdrcené články prstů. Jediné k čemu toto mučení bylo dobré bylo, že přestal se sebelítostí. A začal přemýšlet, jak se odtud dostat a při tom vysvobodit Ginny. Takto přemýšlel do té doby, než se otevřeli dveře a dovnitř vešel smrtijed.
"Klid White, jen vás vyléčím."
Harry si jen odfrkl.
"Pane White, mám pro vás nabídku, zítra vám přinesu jed, který vás zabije rychle."
Harry ho poznal po hlase a i když ho nenáviděl, musel s ním mluvit. Harry se mu naboural do myšlenek a zeptal se "Proč to děláte?"
I v tomto spojení bylo poznat, že je překvapen, jakým druhem komunikace s ním mluví.
"Protože si takové zacházení nikdo nezaslouží, to vás radši zabiju."
"Zatím ne, nechcete se připojit na stranu dobra a dělat informátora?"
"Proč, ostatní nejsou jako vy. Ostatní by ho už na kolenou prosili, aby je zabil. Udělali by pro něj cokoli."
"Uzavřeme dohodu, když přežiju týden, tak se přidáte na stranu dobra. Nebudu vás nutit na akce, které by ohrozily váš život, ale budete poskytovat informace o tom, co má Tom v plánu."
"Jen jedna podmínka, neprozradíte to."
"Slibuji. Neprozradím."
"Zavážete se mi neporušitelnou přísahou?"
"Pokud vy budete jednat stejně."
Tak mezi Harrym a Severusem vznikla neporušitelná přísaha.
To už byl i Harry v pořádku a mohl jít na další setkání s Voldym. Cestou ovšem měl zavřené oči a počítal kroky které ušli, než se změnil směr. Takto pokračoval celou cestu.
"A vítej Pottere!" přivítal ho Voldemort dřív než stačili smritjedi odejít.
"Jelikož je víkend a to je přece čas návštěv, tak to dodržíme i my. Mám tu někoho, kdo by tu s tebou rád pobyl. S tím mávnutím ruky otevřel dveře a dovnitř vpadla nahá dívka, celá špinavá, po celém těle měla otevřené rány a samé modřiny. Harry s děsem zjistil, že je to Ginny. Dívali si navzájem do očí, ale než ji Harry stihl poslat zprávu, už byl opět u mučících nástrojů a Ginny byla připoutaná kouzlem ke křeslu a vše musela sledovat.
"Tak teď ti ukážu, že láska je slabost. Proč trpět, když trpí druzí? Proč chcete radši být mučeni, než jen přihlížet? Proč chcete podstupovat tu bolest? Ne Harry nejhorší je smrt a láska je jen slabost, která nemá místo." A mučení pokračovalo, tentokrát i využil skřipec, železnou pannu a jiné praktiky. Ovšem nejhorší bylo poslouchat Ginny jak Voldemorta prosí aby toho nechal. Jak škemrá aby radši mučil ji. Ovšem Voldemort k tomu byl absolutně hluchý. Po dlouhé době upadl opět do bezvědomí.
Když se probral, věděl co bude následovat dneska. Musí mluvit se Snapem. Tak jak očekával, opravdu přišel aby mu vyléčil rány. Harry opět navázal kontakt pomocí nitrozpytu. "Jak je na tom Ginny?"
"Vy víte co bude dneska následovat?"
"Ano."
"Opravdu nechcete ten jed?"
"Ne, jak je na tom?"
"Nevím jestli hůř nebo líp, ale je u nich míň než domácí skřítek. Kdokoli si tam s ní může dělat co chce a Draco ji dostal darem."
"Dostanete se k ní?"
"Ano, tak jako vás, ji chodím léčit."
"Umíte navázat toto spojení?"
"Ano. Mám ji něco vyřídit."
"Vyřiďte ji prosím, ať vydrží, že pro ni přijdu a že se omlouvám za dnešek."
Bylo vidět, že Snape nechápal, ale přikývl, že to splní. Poté ho opět táhli do hlavní síně. Tak jak Harry očekával tentokrát skončil v křesle on a Ginny zaujala jeho místo.
Dlouhou dobu se ozýval její křik. Ovšem Harry nechtěl udělat Voldemortovi radost, a proto jen sledoval a nechal téct po tváři slzy bolesti, kterou prožíval."
Takto to probíhalo celý týden a další týden a další. Už tu byl měsíc. Ovšem Harrymu to připadalo jako rok. Všední den byl mučen a o víkendu ho nejprve sledovala Ginny, která pochopila jeho záměr a také už neprosila a další den byl divákem Harry. Jediné co je drželo při zdravém rozumu byla vzpomínka na toho druhého a Snape, který kromě léčitele sloužil i jako posel.
Tento večer byl ovšem trochu jiný. Harry jako obvykle byl přiveden před Voldemorta a čekal co přijde tentokrát. Voldemort se dnes zaměřil na otevření co nejvíce ran - částečně stahoval kůži za živa. Při tom na něj i promluvil.
"A Harry mám pro tebe překvapení, Máš spolubydlící…. Krysy."
Když se zase probral z bezvědomí zjistil, že žádné krysy tu nejsou.
Zapomněl jsi na krysy. K Harryho údivu se kolem něj začali pochybovat malí tvorové. Harry poznal že to jsou krysy. Okamžitě ho začaly kousat do ran a Harry opět trpěl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nemesis Nemesis | 26. května 2007 v 0:10 | Reagovat

Padára o kdyý trošku nechutný- bravo (mám first koment):D

2 MarS MarS | 26. května 2007 v 1:44 | Reagovat

Tak nejak jsem cekal, ze kdyz se Harry se Snapem dohodl na tom, ze vydrzi tyden, tak ze po tydnu se nejak osvobodi i s Ginny, ale asi to bude jinak :( No uvidime jak se to vyvrbi :)

3 Sseth Sseth | 26. května 2007 v 8:49 | Reagovat

tak toto je vážne hustá kapitolka, klobúk dolu, diky moc :-))

4 Kaitlin Kaitlin | Web | 26. května 2007 v 8:59 | Reagovat

super, sice trošku drastický, ale nicméně mooc pěkný..=)

5 aenda aenda | E-mail | Web | 26. května 2007 v 11:16 | Reagovat

No no je teda hnusný... koukej ho tam odtud dostat.... chudinka malinkej jinak moc pekný

6 Abby Abby | 26. května 2007 v 11:20 | Reagovat

je to drastický, ale pekny. Je to nádherná kapitola

7 šibal šibal | 26. května 2007 v 11:53 | Reagovat

blééé, z těch představ se mi chce zvracet

8 Jarwis Jarwis | 26. května 2007 v 12:00 | Reagovat

V povídání před kapitlou jsem povidal, že to není pro slabší povahy. Vy jste mi nevěřili. Hlavně když má někdo velice bujnou fantazii. buťte rádi, že já mám dost výdrž, já jsem u toho večeřel, když jsem to psal. Jestli vše klapne tak jak má tak kapitola se objeví dnes v noci, nebo zítra.

9 Siria Siria | Web | 26. května 2007 v 12:06 | Reagovat

Dooost drsná kapča. I když moc pěkná. Taky doufám, že se odtamtud co nejdřív dostanou. Těším se na další :-)))

10 aenda aenda | E-mail | Web | 26. května 2007 v 13:49 | Reagovat

Jarwis: no já snídala když jsem to četla sice dobře snídat v 11 dopoledne je trochu na hlavu ale..... Jinak jako ta přetstava je děsná vzhledem k tomu jak to musí bolet ne jak to vypadá.....No doufam že je propustíš brzo..

11 gigi gigi | Web | 26. května 2007 v 15:04 | Reagovat

No, tohle je drsný... Au au, nechtěla bych... Btw, teď jim zmrzlinu =D

12 xmona xmona | 26. května 2007 v 15:43 | Reagovat

brrrr:-( chudáci:-( no já to přežila a těším se na pokračování:-)))

13 Falco Falco | 26. května 2007 v 16:08 | Reagovat

jo jo harry si uziva.. :D kazdopadne tesim se na dalsi :PP

14 katie katie | Web | 26. května 2007 v 19:39 | Reagovat

cudáci jinak hezky napsaná kapitola

15 jirka jirka | Web | 26. května 2007 v 22:58 | Reagovat

fakt hezky

mrkněte někdo na muj blog

díky

16 kecal kecal | 26. května 2007 v 23:55 | Reagovat

super kdy ale pridas kapitolku k hp a ds

17 Andy Andy | Web | 27. května 2007 v 10:21 | Reagovat

je... ty se v tom nějak vyžíváš...

18 Waessa Waessa | 27. května 2007 v 10:39 | Reagovat

Tak...kapitola dlouhá a pěkná...;), ale jednu výtku mám - zdá se mi to, nebo píšeš samé strašně krátké věty? Možná by to šlo nějak propojit pomlčkami, čárkami apod. Nemyslíš?

19 Armok Armok | Web | 27. května 2007 v 16:43 | Reagovat

Pekna kapitolka a koukne te se na muj web

20 sába sába | Web | 27. května 2007 v 19:33 | Reagovat

tak tohle je docela dost drastický...ale je to moc pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama