5. kapitola

21. ledna 2007 v 22:39 | Jarwis |  Harry Potter a druhá šance
Se zpožděním, ale v termínu jsem ji ještě stihl. Jako vždy se těším na vaše komentáře.

Rozhovory
Když stanuli před chrličem, profesorka zamumlala heslo a nechala je projít, poté odešla pryč. Oni tři se nechali vyvézt po schodech. Zaťukali na dveře a po vyzvání vešli.
"Dobrý den."
"Dobrý den. Asi vás zajímá, proč jsem si vás předvolal?"
Ostatní jen přikývli.
"Takže, včera za mnou přišel profesor Sneape, že dva z vás plánujou menší výet v pozdních večerních hodinách. Nechal jsem to tak s tím, že je budu sledovat, protože se musím přiznat, byl jsem zvědav, kam se žáci prvního ročníku můžou chtít vydat. Čekal jsem u bradavických vrat a čekal. Tak jak mi profesor řekl, tak opravdu kolem jedenácté večer vyšli dva studenti prvního ročníku ven a směřovali k Zapovězenému lesu. Z povzdálí jsem je sledoval a byl jsem připraven zasáhnout, kdyby se dostali do problémů. Ovšem další překvapení mě čekalo, když se okolo těch studentů začali stahovat Mozkomoři, tak, že se objevili dva patroni, který i chvilku dokázali odolávat. Byl jsem tak překvapen, že jsem se na chvíli zastavil. Další překvapení mě čekalo, když asi dvě stě metrů od nich přistál grifin, který se během chvilky přeměnil zpět na člověka, jaké bylo mé překvapení, když to byl další student prvního ročníku. A aby jich nebylo málo, tak okamžitě se rozběhl k nim a vyčaroval Patrona, který dokázal Mozkomory odehnat. Abych řekl pravdu i já bych s nimi měl problém. Poté oba přenesl kouzlem mimo pozemky a někam se přemístil. Můžete mi to nějak vysvětit, jak je možné, že umíte vykouzlit jedno z nejtěžší kouzel a přemisťovat se jako dospělí kouzelníci?"
Odpověděl mu Harry.
"Pane profesore, jak už jsem vám, řekl, umím toho dost a vím toho také dost. Uděláme dohodu., Já se vás zeptám na něco a vy mi pravdivě odpovíte a bez kliček. Na oplátku se zeptáte na něco mě a já vám odpovím stejně."
"A co pan Weasley a slečna Grangerová?"
"Za ty budu mluvit také já, znám je opravdu dobře."
"Nebo je tu ještě jedna možnost, poprosím profesora Sneape a tvým přátelům dám Veritaserum. Tobě ho nedám, protože jsi proti němu imunní."
"Řekl bych, že to není ve vaší povaze, tahat informace násilím, hlavně když je možné se dohodnout i jinou cestou."
"Znáš mě Harry ptej se tedy."
"Takže otázka první, proč Voldemort zabil mé rodiče?"
Jak jsi se zmínil byla vyřčena věštba, která rozhodla o tom kdo bude schopen Voldemorta porazit, proto se tvoji rodiče snažili skrývat, ale nepodařilo se. Voldemort je našel a jako obvykle se pokusil zabít všechny. Teď se zeptám já, Jak to, že dokážete takto dobře kouzlit?"
"Hodně jsme studovali, všichni tři. Co stálo v té věštbě?
"To si nikdo nepamatuje, víme jen začátek a ten říká, že se objeví stejně mocný kouzelník jako Voldemort a bude to u těch který se mu třikrát postavili. Jakto, že máte tak podrobné informace o profesorovi Sneapovi?"
"Dozvěděl jsem se jich dost z deníku, který zanechala má matka. Víte kdo udal mé rodiče Voldemortovi?"
"Ano, byl to Sírius Black. Ty už jsi to ale věděl, že?"
"Ano, ale nezradil je Sírius, ale Petr Petigrew. Co s námi uděláte?"
"Nevím, ale připadá mi jako by si jen testoval co ti odpovím, jako by si všechno už věděl. Mám pravdu. Podle toho se rozhodnu."
"Máte pravdu, zkouším jak ke mně budete upřímný podle toho jsem upřímný já k vám."
"Takže mé předešlé otázky nebyli zodpovězeny přesně, že?"
"Opět máte pravdu a jak už jsem řekl, jednou vám povím pravdu. Dohodneme se na konec tohoto školního roku."
"Mám na vybranou?"
"Ne."
"A co když se rozhodnu pro to Veritaserum?"
"Neprojde vám to. Na mě jste říkal, že neúčinkuje a ty dva by vám nic neřekli, protože bych je umlčel."
"A jak bys to udělal?"
"Promiňte pane řediteli!" a mávl rukou.
"Za…" začal se ptát ale nestihl to, protože se rozvalil v křesle a nemohl pohnout žádným svalem. Harry opět mávl rukou a osvobodil ho.
"To bylo působivé. Koulení bez hůlky a ještě neverbálně, už jsem zvědav na vaše vysvětlení. Můžete jít."
Trojce se tedy rozloučila a odešla.
"Tak kam půjdeme?"
"Komnata nejvyšší potřeby, nebo soubojnická místnost?"
"Jsem pro soubojnickou místnost?"
"Souhlasím."
"Tak jdeme."
Když došli do Soubojnické místnosti tak ji začal zařizovat, tak jako předtím, jen na stěnu přihodil mapu Anglie. Potom udělal čtyři amulety a dal jim je. Nakonec vyčaroval dva zlaté náramky. Jeden si nasadil a jeden si uložil do baťohu spolu se zbylým amuletem. Opustili místnost a vydali se do sovince.
"Jak se chceš dostat přes baziliška?"
"Použijeme kohouta."
"Jak se chceš zbavit tvého prokletí?"
"Existuje kouzlo, které tě dokáže přeměnit zpět na člověka, ale je dost složité. To mi připomnělo, Hermiono můžeš to kouzlo najít a zjistit o něm co nejvíc? Já si ještě jdu promluvit s ředitelem."
"Dobře."
V sovinci poslal po Hedvice amulet i náramek Ginny. S tím, že u toho nechal lísteček s nápisem Tajný ctitel."
Kdysž opustili Slovinec, tak se rozloučili. Ron šel s Hermionou do knihovny a on sám zamířil k ředitelně. U chrliče se deset minut zdržel než přišel na heslo. Po vyzvání vešel dovnitř.
"Promiňte pane řediteli za vyrušení, ale měl bych na vás takovou prosbu."
"Povidej Harry."
"Mohl byste pozvat na týden Remuse Lupina?"
"Harry nevím jestli je to dobrý nápad, určitě víš o jeho problému."
"Ano, to je taky důvod proč ho chci pozvat. Budu potřebovat společnost o úplňku."
"Počkej, Ty chceš říct, že jsi taky vlkodlak?"
"Ano, ale beru protivlkodlačí lektvar."
"Ale to je nemožné, na tom začnou pracovat největší experti ministerstva a to až po novým roce."
"No vidíte, já ho už umím a právě chci pomoct i Remusovi. Pozvete ho?"
"Dobrá Harry, udělám to, už jen proto, že jsem zvědav jestli ho opravdu umíš připravit. Zítra dopoledne přijede."
"Děkuji. Nashledanou."
S tím odešel. Odpoledne se omluvil Ronovi a Hermioně a vyrazil do komnaty nejvyšší potřeby. Uvnitř měl pohodlnou postel. Natáhl se a seslal snové spojení, při tom myslel na Ginny.
Objevil se opět v letní zahradě, ovšem nebylo moc pěkné počasí. Pročpak má vztek? Pomyslel si Harry a myšlenkou zrušil mraky, aby mohlo vyjít slunce.
"Harry kde jsi?" Slyšel Ginny, jak na něho volá.
"Jsem tu." Za chvíli opravdu přišla Ginny. Okamžitě se mu vrhla kolem krku.
"Musel jsi posílat ten amulet a náramek? Rodiče mi ho zabavili. Chtěj, abych ho vrátila, že je to moc drahé a tajný ctitel si nemá utrácet peníze, když ani nemá odvahu říct kdo je."
"Stará výchova. Doufám, že ty jsi hned poznala od koho to je."
"Myslela jsem, že budeš mít konkurenci, řekla na oko vážným tónem, ovšem Harry ji znal už moc dobře.
"Hahaha, ty mě chceš donutit žárlit?""To by mě ani ve snu nenapadlo." Oba se museli zasmát.
"Nejprve vyřešíme tvoji situaci. Pošlu ti opět Hedviku s milostným dopisem a podpisem, to jim snad nebude vadit."
"No doufejme. Nezapomínej, že nám je deset a jedenáct. To si rodiče myslí, že mám ještě dost času."
"Zkoušela si kouzlit?"
"Nemám ještě hůlku a navíc nemůžu."
"Když budeš mít náramek tak kouzlit můžeš a navíc si můžeš ode mně brát energii, v rozumné míře. Jakou si používala hůlku?"
"Ebenové dřevo, žíně z jednorožce deset a třičtvrtě palce dlouhá. Proč?"
"Dostaneš o de mně dárek. Jestli totiž chceš jít se mnou, tak budeš potřebovat hůlku."
"A co rodiče?"
"Neboj do toho dopisu připíšu, že jsme pro sebe souzeni, jak bych jinak trefil jaká hůlka se pro tebe hodí?"
"Na tom něco bude."
Harry ještě využil ovládání snu a změnil svou podobu na tu, jak bude vypadat v sedmnácti, stejně tak řekl Ginny jak to udělat. Pak už si jen povídali a věnovali jiným aktivitám.
Když Harry přerušil spojení, probudil se a zjistil, že je nejvyšší čas na večeři. Neváhal a vyrazil na ni.
Po večeři s Ronem zahráli šachy. Hermiona byla ještě v knihovně. Ron první čtyři vyhrál, poslední prohrál, protože přišla Hermiona a Ron se věnoval víc ji na šachy se nesoustředil. Pak už se Harry vydal spát, chtěl si teď promluvit s Dudleym. Opět seslal snové spojení a myslel na Dudleyho.
Objevil se v místnosti, která byl plná Švédských stolů, s různými dobrotami. Kolem jednoho zrovna běhal Dudley. Jak si Harry všiml, tak opravdu zhubnul od té doby co začal s nápravou. Harry rychle změnil podobu na staršího muže, vypadal teď stejně jako Remus. A přistoupil k Dudleymu.
"Dobrý večer pane Dursley."
Dudlej se strhnutím otočil a vyjeveně si prohlížel příchozího.
"Kdo…Kdo jste?"
"Promiňte ani jsem se nepředstavil, jmenuji se Remus Lupin a jsem z úřadu pro dohled a sčítání ohrožených druhů."
"Vždyť je to sen co to má znamenat?"
"Málem bych zapomněl, tento úřad je umístěn na ministerstvu kouzel a samozřejmě pomocí kouzel sčítáme ohrožené druhy…."
"A co to má společného se mnou?"
"K tomu bych se dostal. Když jsme na začátku letních prázdnin sčítali kosatky vyšlo nám o jednoho víc, než by mělo být, tak jsme to zkusili ještě jednou a vyšlo nám to přesně. O nějakou dobu později nám opět vyšlo o jednu kosatku víc. Začali jsme zjišťovat, kde je chyba a přišli jsme na vás. Kouzlo započítalo i vás, když jste byl ve vodě. Proto jsme se rozhodli spojit s úřadem pro zdravou výživu a poslali jsme vám dopis. Jsme rád, že při posledních sčítáních nám vyšel, vždy správný počet a to i když jste byl ve vodě. Proto už nemusíte dodržovat tak přesně dietu, jako to bylo do teď, ale dávejte si pozor na to co jíte, aby se to nevrátilo do původního stavu."
"Takže jsem v pořádku?"¨
"Bohužel nejste, teď se nám připletlo jiného sčítání druhu a to k magickým tvorům, které se nazývají zlotři. Abych vám řekl, kde je problém. Tyto tvorové se vyznačují velkou agresivitou a ne moc velkou inteligencí. Což se obávám je i váš případ."
"…" Vypadalo to, že něco chce říct, ale žádné slovo z Dudleyho nevyšlo.
"Měl bych pro vás řešení, začněte se trochu věnovat nějakému sportu, doporučuji vám boxu, v něm budete moct vybít vaši agresivitu. A trochu začít číst, to by vám taky nemělo uškodit, místo sledování televize. Promyslete si to. Zatím nashledanou." S tím se probudil a šel spát už normálně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Abigail Abigail | E-mail | Web | 21. ledna 2007 v 23:23 | Reagovat

Super, fakt božský. Tlámala jsem se jak malá holka....

2 Vruon Vruon | 21. ledna 2007 v 23:37 | Reagovat

Vím že sem tu poměrně dost dlouho nebyl, ale chtěl sem mít co číst, tak sem si to nechal najednou :) Jinak všechny kapitolky jsou jako vždycky dokonalí a tenhle nápad se ti fakt povedl :) Jen tak dál :)

3 Petr Petr | 22. ledna 2007 v 6:04 | Reagovat

Paráda je to fakt super ale musím poukázat na tvoje odkazy chtelyby obnovyt protoze spousta znich uz nefunguje nebo neukazuje na zpravné stránky treba po ztěhovaní

4 Jarwis Jarwis | 22. ledna 2007 v 10:11 | Reagovat

Díky za chválu

Petře: to vím, ale zatím nebudu pozměňovat, to až zavedu novou rubriku.

5 Sherina Sherina | Web | 22. ledna 2007 v 10:27 | Reagovat

tak tohle je fakt skvělá kapitolka:-)

6 Nooer Nooer | 22. ledna 2007 v 13:46 | Reagovat

supéééééééééééérr

7 duky duky | 22. ledna 2007 v 15:32 | Reagovat

no precital som si to dnes rano..a je to super...a tuto otazku ti budem klast stale: kedy bude dalsia kapitola?

8 Kaitlin Kaitlin | 22. ledna 2007 v 15:34 | Reagovat

Fakt skvělá kapitolka.=)

9 Siria Siria | 22. ledna 2007 v 16:02 | Reagovat

Prostě boží, nic jinýho k tomu nejde říct :-)))

10 Falco Falco | 22. ledna 2007 v 16:24 | Reagovat

:D hh prej kosatky :D supr fakt soupni sem brzo dalsi kapitolu nehorazne sem se gebil :P

11 iriska iriska | 22. ledna 2007 v 17:08 | Reagovat

heeeeeeej super dudley=kosatka :o))

12 Andy Andy | Web | 22. ledna 2007 v 18:11 | Reagovat

to je dobrý :-D tohle se ti povedlo!

13 Flave Flave | E-mail | Web | 22. ledna 2007 v 18:25 | Reagovat

Super kapitola :-))

Kosatka :-))

Kdy bude další?

A k tomu souhlasu. Klidně, že můžeš uveřejnit obsah mé povídky :-)

14 Elvíra Elvíra | E-mail | Web | 22. ledna 2007 v 18:54 | Reagovat

Krása, moc se ti to povedlo:))

15 imnetet imnetet | 22. ledna 2007 v 19:21 | Reagovat

čo to vidím kapča? hurááááááááááááááá

16 Jarwis Jarwis | 22. ledna 2007 v 19:42 | Reagovat

Čekám na schválení, jedné části další kapitoly a až mi to příjde, tak ji sem přidávám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama