27. Kapitola

1. ledna 2007 v 0:00 | Jarwis |  Harry potter a Stříbrný čaroděj (dokončeno)
První přidaná kapitola, trochu mi to nevyšlo tak jak jsem si to představoval, musel jsem to sem dát ručně, proto menší spoždění.

Zrada
Čas plynul v stereotypu dne. Dopoledne vyučování, odpoledne si udělal úkoly, s čímž doháněl k šílenství Rona. Potom trávil čas buť s Ginny nebo s kamarády. Často s nimi byla i Cristin
Tak se přiblížili vánoce a s nimi vánoční ples. Poslední výkend před vánočními svátky se šlo ještě do Prasinek, aby se mohli nakoupit dárky. Harry se vydal s Ginny, Ronem a Hermionou.
V Prasinkách se ovšem Ron s Hermionou oddělili. Harry tedy pozval Ginny do čajovničky, kde se rozešel před dvěma roky s Cho. Tam objednal čaj a nějaké oplatky k tomu. Poté se věnovali jeden druhému. Uprostřed užívání byl ovšem přerušen. Hřál ho náhrdelník. Harry okamžitě poznal, že Hermiona má problémy.
"Promiň Ginny." S tím vyrazil od stolu s přemístil se přímo za Hermionou.
Objevil se přesně vedle ní. Zády k ní byl Ron. Ovšem když se rozhlédl, zhrozil se. Kolem nich byli rozmístěny Vlkodlakové a naproti Harrymu, před nimi stála Kristin.
"Co tam děláš?"
"Neměl jsi porážet Pána zla, za to teď zemřeš, původně jsem měla přivézt tvé přátelé na temné sídlo, ale teď¨, se pomstím." Z jejího hlasu byl cítit chlad.
"Proč?" Zeptal se na jedinou věc, která ho v tu chvíli napadla.
Přece si nemyslíš, že já z rodu Blacků se budu přátelit s mudlovskou špínou, nebo s krvezradcemi." Při tom probodla Harryho přátelé pohledem.
"Takže to víš, já jsem si to myslel, ale neměl jsem žádný důkaz. Ovšem Sírius byl jiný, tak proč?"
"Ano, můj otec byl Sírius Black, ale hned jak ho zabřeli do Azkabanu, tak mě vychovávala jeho sestřenka, Belatrix. Bylo mi špatně s toho, že jsem musela předstírat, jak mám ráda to tlusté prase, jak obdivuju tebe. Každou noc jsem byla sama, protože Zmijozel mě zavrhoval, ale povedlo se. Teď zemřete. Vlkodlakové jsou téměř imunní vůči kouzlům. Na ně!" Zavelela a s tím se vrhli vpřed všichni vlkodlaci.
Harry okamžitě drapnul Rona i Hermionu a snažil se přemístit, ale nezdařilo se.
Sakra. Zaklel v duchu.
Co se děje Harry?
Ginny, okamžitě jdi pro McGonagallovou, jsme v obklíčení Vlkodlaků, pokusím se je zdržet, lae nevím jak dlouho se mi to povede. Jo a Cristin je na straně Voldemorta. Teď jdu bojovat.
"K ZEMI!" zavolal na své přátelé, kteří ho okamžitě poslechli. Ovšem když si Hermiona všimla, že Harry i nadále stojí.
"Co chceš dělat?"
"Nelekněte se a zůstaňte ležet!" A na poslední chvíli se změnil v Grifina. Roztáhl křídla a Vlkodlakové po stranách odlétli. Ovšem okamžitě byli zase na nohou a jak se přibližovali, vztekle vrčeli.
Harry se ohánělvším čím mohl, drápy, tlamou i křídli, občas švihl i nějakého toho Vlkodlaka ocasem, ale to mu moc neuškodilo. Bylo jich ovšem moc. Sice Ron i Hermiona byli na zemi stále v bezpečí, ale YHarry cítil jak začíná pomalu slábnou. Na většině částí těla byl už těžce raněn. Už mu nezbývalo mnoho sil, neudržel svou podobu Grifina a změnil se zpět. Zkoušel nějaká kouzla, ale ty jen vlkodlaky jen zpomalili, Ron s Hermionou se k němu přidali. Věděl, že jestli nepříjde nějaká pomoc, tak padne. Zhroutil se. Před očima mu probíhal život. Nejvíc ho upoutala vzpomínka na druhý ročník, když Lokhart ukazoval třídě, jak údajně zachránil jednu vesnici, před útokem vlkodlaka. To ho probralo. Sebral veškeré své síli, ale neměl ji dostatek. V tu chvíli slyšel hlasitý PRÁ SK, zvuk, který jasně znašil, že se sem přemístili.
nějací čarodějové, doufal, že jsou to posili.
Když se probudil, byl v posteli s bílím prostěradlem s peřinou. Rozhlédl se a zjistil, že vedle něho po stranách leží Ron a z druhé strany Hermiona. U jeho postele seděla Ginny a pravidelně oddechovala - spala. Chvilku tak ležel, ale za chvíli se objevila madam Pomfreyová.
"Už jste vzhůru? Todle vypijte." Harry neměl ani sílu se sní hádat, tak udělal to co mu řekla.
"Teď odpočívejte!"
"Jak je na tom Ron a Hermiona."
"Jsou na tom lépe než ty. Ředitelka s vá,mi chce mluvit, ale nejdříve musíte odpočívat." Harry tedy nechal otázky zatím nezodpověené,. Stačilo mu vědět, že kamarádi jsou na tom lépe. Poté usnul.
Když přišel k sobě, cítil se skvěle. Cítil, nějakou nasládlou vůni, která se táhla z Léčitelčina kabinetu, slyšel jak si tam ještě tiše prozpěvuje. Když se Harry podival po stranách uviděl, jak Ginny sedí se sklopenou hlavou a má zarudlé oči. Ještě se podival na sousední postele, ale ty byli prázdné.
"Bože jak já to tady nesnáším, odcházím." Ginny k němu vzhlédla, na tváři se jí rozlil slabý úsměv.
"Nevstávej, dojdu pro madam Pomfreyovou."
"Ginny mě je skvěle." A už vstával. Ginny ovšem na něj vrhla probodávající pohled a se smutkem v hlase mu odpověděla.
"Není." S tím odešla. Harry to nechápal, ale Giny ho vyděsila a tak si zase lehl.
Za chvíli přišla i ošetřovatelka spolu s ředitelkou. Ginny odešla.
"Proč nemůžu odejít, cítím se skvěle."
"Nevšiml jste si, že nemáte náramek a amulet?"
Harry to okamžitě překontroloval. Kde to je?"
"Museli jsem to sundat, tedy Ginny to musela sundat, každého jiného to odhodilo, nebo jen mu to nešlo."
"Proč jste to sundali? A co s tím má společného mé zdraví?"
"Všechno pane Pottere. Jak vím tak jste vynikající na obranu proti černé magii. Vzpomeňte si co o nich víte."
Harry tedy vzpomínal. Vlkodlakové se o každém úplňku mění ve v krvelačné šelmy… Jsou odolní vůči většině kouzel… Jejich oběti se změní ve …. V tom okamžiku to Harrymu došlo.
"Já jsem vlkodlak." Prohlásil smutně, ale hned si uvědomil, že tam nebyl sám.
"A co Ron a Hermiona?"
"Ty jsou v pořádku. Nebyli zraněni tolik, aby na ně Lykantropie mohla přejít."
"To je dobře. Ginny to ví?"
"Museli jsme ji to povědět, už jsme nevěděli jak vám ty věci máme sundat."
Tak proto byla smutná. Pomyslel si. "Je nějaká šance se z toho dostat?"
"Myslíte, že kdyby byla, tak, že Remus bude zůstávat nadále Vlkodlakem. Mimoto zítra přijede a pomůže vám to překonat."
"Co Cristin?"
"Co s ní?"
"Ona za to mohla." A převyprávěl jim to co věděl.
"Okamžitě bude zatčena. A mám vyřídit, že večer se tu staví samotný ministr. Chce s tebou mluvit."
Harry se opět svalil na postel a přemýšlel co dělat. Vzpomínal na ten útok a hledal jinou cestu, jak tomu mohl zabránit, ptom si vzpomněl na vzpomínku, která se mu tam vybavila. Lidutvorné kouzlo. To si vyjde a vyléčí se s tím. Ovšem vrtala mu otázka, proč ho nikdo nepoužil na Remuse.
Jak tak přemýšlel opět usnul.
Vzbudil se a kolem něho se začínala být tma. Ovšem jakmile se Harry trochu rozkoukal, zjistil, že vidí perfektně. Hned na to se rozrazili dveře a vešel ministr.
"Pane Pottere, nevím co jste tím sledoval, ale vysloužil jste si vězení v Azkabanu, hned jak dokončíte školu." Chtěl zase odejít, ale byl Harrym přerušen.
"S čeho jsem vůbec obviněn?"
"Vy se ještě ptáte? Jste šílený. Jednak se přeměňujete na Vlkodlaka i když není úplněk a ještě napadnete své spolužáky. Kdyby nebyla poblíž slečna Weasleyová a nepřišla pro pomoc byli by mrtvý. Nejdřív přemůžete Pána zla a teď se jim chcete stát vy. To vám nedovolím." Hned na to odešel.
Harry vstal a zamířil do Nebelvírské věže. Tam jakmile si ho všimli spolužáci, tak se přesouvali, aby byli co od něj nejdál.
Jediný, kteří se k němu vydali byli jeho přátelé.
"Pojď pryč." Vyzvala ho Hermiona. Harry s radostí poslechl.
"Už víš co se stalo?"
"Myslíš to, že jsem vlkodlak, nebo to že mě chce minstr zatknout. Údajně se chci novým Pánem zla." Řekl napůl posměšně napůl s nenávistí a částečně se vztekle.
"Harry, jak říkáš Ty víš komu? Takto mu řikali jen jeho přívrženci." Harry si něco uvědomil.
"Ministr je smrtijed."
"Cože? To mu nedokážeš?"
"Musím ho porazit v souboji a odkrýt znamení. Jen nevím jak. Nemůžu na něj zaútočit jen tak."
"Tak ho vyzvi, bude sledovat souboje před vánočním plesem."
"To nemůžu." S tím se podíval na Ginny.
"Proč bys nemohl, já do toho jdu stejně. Nikdo nebude obviňovat mého kluka z napadení. I kdyby to byl samotný lucifer." Hned jakmile to Ginny dořekla otočili se na ni pohledy zbytku.
"Co vy dva máte v plánu?"
"Měl jsem nápad, že jakmile budu vyzívat někoho na souboj, tak vyzvu profesora Obrany a spolu s Ginny se mu postavíme. Já si vezmu nestarost obranu a ona útok."
"Dobře Ginny, ale teď to bude nebezpečnější. Pojď naučím tě ještě jedno kouzlo. S tím odešli do Místnosti nejvyšší potřeby. A učil ji další kouzlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pasu pasu | E-mail | Web | 1. ledna 2007 v 12:20 | Reagovat

jeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee super kapca kdy bude dalsí?

2 datnes datnes | 3. května 2007 v 20:55 | Reagovat

Jo a tohle neni pravy harry potter protoze tady ma 27 kapitolu a u praveho se pise teprve 10 takze bys mel rychle zapomenout na to podvadeni protoze jestli si myslis ze ti na to nekdo skoci tak se milis.....

3 M M | 17. července 2007 v 12:53 | Reagovat

Prosím pošlete to dál!

Tohle nepřestávej nebo se stane něco špatného. Jmenuji se Daisy, je mi 7 let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15ti lidem zjevím se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě.Tohle není vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22-někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne : MILUJI TĚ !!!! P.S: Neporuš to!

promiň.. já se bála, tak sem to musela poslat.. ^_^

4 Tom Tom | 27. února 2012 v 0:50 | Reagovat

Prosím pošlete to dál!

Tohle nepřestávej nebo se stane něco špatného. Jmenuji se Daisy, je mi 7 let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15ti lidem zjevím se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě.Tohle není vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22-někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne : MILUJI TĚ !!!! P.S: Neporuš to!

send it ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama