19. Kapitola

20. listopadu 2006 v 18:39 | Jarwis |  Harry potter a Stříbrný čaroděj (dokončeno)
Upozorńuji, že je to nejkratší kapitola co jsem kdy napsal.
Omlouvám se všem, jestli se v tom ztrácejí, ale pokusím se to vysvětlit. Harry, naávštěvník z jiné alternativní reality a náš kladný hrdina, je zde nazýván jako Hanry, má ovšem stále podobu Harryho Pottera. Naopak zdejší Harry Potter, který je na straně Voldemorta, je nazýván Harry.
Snad jsem vám to trochu objasnil. Nyní už vás nechám číst a doufám, že se vám bude líbit aspoň tak, jak se vám líbili ty předchozí.

Boj o Bradavice
Všichni členové řádu si prohlíželi okolí. Naopak studenti, kterých tu bylo plno sledovali je. Brumbál zašel za Harrym.
"Kde to jsme?"
"V jedné místnosti v Bradavicích. Co vím, tak sloužila akladatelům Bradavic jako soubojová místnost."
Zavolal na řád, aby přešli k němu.
"Podle mě, teď Voldemortovi přisluhovači budou hlídat veškeré vchody do Bradavic, proto bychom měli mís´t volnou cestu, až do ředitelny. Já navrhuji, aby Brumbál a já šel zneškodnit Voldemorta, a zbytek šel zlikvidovat ostatní."
"Souhlasím." Poté ještě Brumbál rozdělil fénixův řád na skupiny a všichni se rozešli.
Hanry vedl Brumbála nejkratší cestou k pracovně ředitele. Cestou museli zlikvidovat pár hlídek, ale nebylo to nic s čím by si dva největší kouzelníci neporadili. Tak došli až před chrliče. Jakmile přišli blíž. Chrlič odskočil stranou a uvolnil vchod na schody. Hanry nastoupil na první schod a za ním nastoupil i Brumbál. Nechali se vyvést nahoru. Neklepali a rovnou vtrhli dovnitř. Voldemort už mířil na dveře hůlkou. Jakmile se rozletěli seslal odhazovací kletbu. Hanry se stačil vyhnout, ale Brumbál se už nestačil vyhnout. Sletěl dolu ze schodů. Harry riskl pohled za ním, ležel bez hnutí na zemi, jen pohyb hrudníku mu potvrdil, že ještě žije.
Když se otočil zpět na Voldemorta, čekalo ho nemilé překvapení. Letěli na něj tři paprsky ruzných barev, hnědej, červenej a černej. Tyto kouzla Harry nepoznal. Ovšem hnědýmu se stihl vyhnout, další do něj narazilo a odhodilo ho na stěnu, náraz mu vyrazil dech, poté do něj vrazilo černý paprsek a Harry cítil, jak se mu otevírají všechny zranění, které kdy utržil. V pravá ruka mu ovadla a přestal v ní mít cit, hůlka tím vypadla na zem, navíc se mu objevila rána od baziliščího zubu. Na noze se mu objevilo zranění, které utržil ve čtvrtém ročníku v bludišti. Dále měl roztrhlé rameno, po chvíli si uvědomil, že mu to udělal Maďarský trnoocasý drak, tedy dračice, při plnění prvního úkolu. Dále se mu objevili drobné zranění a modřiny, které utržil, když byl ještě jako dítě terorizován Dudleym. Také si všiml, že má stopy zranění, které utržil na ministerstvu v pátém ročníku. A aby toho nebylo málo, cítil se jako kdyby prošel už asi deseti mučícími kletbami.
"Jak se ti líbí moje kouzlo? Máš tu čest toto kouzlo vyzkoušet jako první, co na něj říkáš?"
Hanry nechápal, kde se v něm ještě bere síla stát, ale dařilo se mu to. Seslal na sebe kouzlo regenerační kouzlo a cítil, jak se mu pomalu vrací síla a drobné ranky se zacelují. Větší zranění se zacelovala velice pomalu, ale přestala aspoň krvácet..
"Tak ty umíš čarovat bez hůlky? To ti stejně nepomůže. Vím co máš v úmyslu."
"Tak schválně. Duplex, Impedimenta, expeliarmus, serentio!"
Voldemort jen mávl hůlkou a všechna kouzla se rozplynula až na jedno. Vedle Henryho stál druhý i s Hůlkou.
"Tak ty sis přivolal klona, o to bude zajímavější." Poté vyslovil třikrát zaklínadlo smrti. Ovšem jen jedno mířilo na Harryho. Klon bleskově vyčaroval hada a poslal ho do paprsku mířícího na Henryho. Hanry naopak vyčaroval dvě sochy před ležícím brumbálem, do každé z nic narazilo kletba a socha se rozprskla na malé kousky.
"Finite!" Zvolal a zamířil na Henryho. Podle očekávání, ale Klon zmizel. Ovšem stalo se něco co Hanry nečekal, cítil jako by ho neviditelná síla vytáhla za paty. Nyní visel hlavou dolů.
"Impedimenta!" Voldemort použil další jednoduché kouzlo a Hanry mě opět vyražený dech. Poté Voldemort mával hůlkou a Hanry kopíroval, každý pohyb, vždy končil tvrdým nárazem do stěny či stropu. Hanry pracně vzpomínal, jak je protikouzlo, proti tomuto kouzlu od Prince dvojí krve. Asi po minutě takovéhoto oťukávání si vzpomněl a okamžitě ho seslal. K jeho smůle Voldemort zrovna máchl vzhůru, takže setrvačností se praštil o strop a poté ještě jak spadl na podlahu.
"Tak co, Odkud jsi?"
"Co… ti ….je do…. to..ho….," zhluboka se nadechl a dopověděl to, "Tome?"
"Jak se opovažuješ mě takhle jmenovat, jsem Lord Voldemort, nejmocnější čaroděj všech dob."
"To si myslíš ty, ale já tě zničím."
"To se ti nepovede, jsem nesmrtelný. A ty teď zemřeš! AVADA KEDAVRA!"
Další zelený paprsek mířil k Hanrymu. Ten rychle seslal hada, do kterého kozlo narazilo a další had zemřel, při obraně, před touto kletbou.
"Nemám na tebe čas, Crutio!"
Hanry nestačil vytvořit obranu a začal se svíjet bolestí, po necelé minutě začal i bolestí křičet. Asi po dvou minutách, což Henrymu připadalo jako věčnost byla kletba zrušena, místo toho cítil jak ho omotali nějací hadi, aby se nemohl pohnout.
"Za chvíli přijdu. Musím se podívat co dělají ostatní. Poté si pohrajeme."
Poté takto spoutal i Brumbála a odešel
Hanry nevěděl, jak dlouho ležel takto spoutaný, ale pomalu se mu obnovovali síly. Když už se ctil dostatečně silný, zničil jedním kouzlem hady, stejně jako profesor Sneape v druhém ročníku. Ovšem zapomněl, že ho vlastně spálí. Proto teď cítil, jak je popálený, tam kde se ho had dotýkal. Hanry si to ovšem dokázal uzdravit. Poté vysvobodil Brumbála. Po rychlé prohlídce zjistil, že je v bezvědomí, z kterého se může probudit jen on sám. Hanry tedy vyrazil hledat Brumbála sám. Využil k tomu Pobertův plánek. Našel ho jak se s několika členy Fénixova řádu bojuje ve Velké síni. Když se podíval na členy, zjistil, že tam je Remus, Moody a jeho otec.
Okamžitě vyrazil co nejrychleji za nimi. Když doběhl do síně, zhrozil se toho co viděl. Zelený paprsek mířil na jeho otce.
"Néééééééééééé!" A okamžitě začal útočit na Voldemorta, nedíval se jak ta kletba skončila. Ostatní, kteří byli s nimi v síni, jen přihlíželi, jak kouzlo střídá kouzlo, vypadalo to tam jako na nějaké mudlovské diskotéce a to barevným osvětlením. Nikdo nezískával převahu. Voldemort, ani Hanry vnímali okolní postavy.
Hanry zjistil, že jakékoli kouzlo sešle, ať už neverbálně či verbálně Voldemort už má přichystanou obranu. Hanry se rozhod zasypat kouzly. Střídal jedno kouzlo za druhým, tak aby každé musel vykrývat jinak a doufal, že aspoň jedno kouzlo jeho obranou projde. Po nějaké době mu už začínali docházet kouzla, ovšem, přece jenom nějaká kouzla prošla, ale nepřinesla mu tu výhodu v jakou doufal. Voldemort to nejspíš vycítil a začal pro změnu útočit on. Ovšem podstatně více kouzel prošlo Henryho obranou, než před tím Voldemortovou, protože většinu kouzel neznal. Teď si dali chvilku pauzu a začali kolem sebe kroužit. Oba byli dost potlučeni. Hanry pořád neměl kosti v pravé ruce, levou nohu měl zlomenou, cítil také, že má zlomená nějaká žebra. Voldemort z toho zatím vyvázl jen se zlomenou rukou a rozbitým nosem. Hanry přemýšlel jak ho porazit.
"Mě neporazíš!"
"To se ještě uvidí." Vzpomněl si na jedno kouzlo, které kdysi četl v rodové knize. Seslal ho, ale nevěděl jaký bude jeho účinek. Voldemort vytvořil nějaký štít, ale k Henryho štěstí ho nezastavilo, to se poté vpilo přímo do Voldemorta. Ten se najednou začal rozhlížet a sesílal jedno kouzlo za druhým na různé strany. Hanry toho využil a seslal impedimenta a expeliarmus.
Voldemort opravdu odlétl o velký kus od bitevního pole, poté do něj vrazilo druhé kouzlo a on odlétl znovu a zároveň mu odlétla hůlka směrem k Henrymu. Ten ji chytil a kouknul se opět na Voldemorta. To co uviděl ho vyvedlo zmíry. Viděl jak něco průhledného opouští jeho tělo a odlétá pryč s řevem, při kterém si museli všichni zakrýt uši. Když se Hanry opět podíval na tělo Voldemorta, zjistil, že ochable visí napíchnut na svícnu co byl podél stěny. Ostatní se začali vzpamatovávat a začali si prohlížet tělo.
"Co bylo to co z něho vyšlo?"
"Duše, má ji rozdělenou ve viteálech, teď musíme rychle najít Viteály, než Voldemort získá tělo. Potom si uvědomil co viděl, když sem přišel. Rozhlédl se okolo, zjistil, že jejich souboj nejspíš přilákal všechny co byli okolo, protože tu byla půlka řádu, po chvilce hledání našel to co hledal, otce, byl živý, ale skláněl se nad jinou postavou. Hanry ji poznal okamžitě, byl to Remus. Hanry došel k otci a pevně ho chytil za rameno. Ten se na něj otočil a v očích byla vidět bolest. Hanry ho objal. Najednou Bradavicemi se ozval vzteklý řev. Pak nastalo ticho. Po chvilce vešel Brumbál. Když se rozhlédl kolem a viděl James a Henryho jak se sklání nad nějakou postavou, zamířil k nim.
"Měli byste jít na ošetřovnu, Bradavice jsou opět pod naší kontrolou, děkuji vám. Remuse uctivě pohřbíme a rozloučíme se s ním, až se dáte trochu dohromady." Hanry, ani James se nezvedali, jen klečeli u těla a tekly jim po tvářích slzy. Poté se Hanry svezl na zem, omdlel z vyčerpáním a ztrátou krve.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elvíra Elvíra | Web | 20. listopadu 2006 v 18:46 | Reagovat

Moc moc hezký, těším se na další! Ach jo, a teď se du vrhnout na úkoly...:(

2 krtek krtek | 20. listopadu 2006 v 19:05 | Reagovat

hezké, a dokonce mám druhý koment :-)

3 Sherina Sherina | 20. listopadu 2006 v 19:12 | Reagovat

moc děkuji za to vysvětlení...jinak je to velmi pěkná kapitolka ale chvili mi to připadalo jako mučení Harryho a ne boj:D ale neva už sem zvyklá od Magiky:D

4 Vruon Vruon | 20. listopadu 2006 v 19:23 | Reagovat

Super, ani mi to tak krátký nepřipadalo, ale určitě jsem pro rychlé přidání pokračování :)

5 duky duky | E-mail | Web | 20. listopadu 2006 v 19:37 | Reagovat

no je to samozrejme senzacne...hoci je kratisa ale je super.....som zvedavy ci stihnes do zajtranapisat dalsiu kapitolu..ako si mi spominal....samozrejme ti budem drzat palce

6 Fufik Fufik | 20. listopadu 2006 v 19:40 | Reagovat

JŮ!! Vážně suprový, akorát chůdák Remus.... ;)

=))

7 Ledik Ledik | 20. listopadu 2006 v 19:43 | Reagovat

pekne,bajecne,uzasne...

8 Andy Andy | 20. listopadu 2006 v 20:05 | Reagovat

super! není co dodat

9 iriska iriska | 20. listopadu 2006 v 20:12 | Reagovat

náhodou to není krátká kapitolka, je to naprosto úžasné !!!!!!!!!!

10 Gil-galad Gil-galad | Web | 20. listopadu 2006 v 20:26 | Reagovat

moc krásný velice příjemě mě překvapilo že se tu objevila a nijak zvlášť krátká není je super po všech stránkách :-)))

11 simon simon | 21. listopadu 2006 v 7:40 | Reagovat

skvela akpitola se skvelym soubojem, skoda, ze nedokazal Remuse vzkrisit, ale to by Voldemort asi zdrhnul... kazdopadne jsem celej napnutej do pokracovani :)

12 Polgara Polgara | E-mail | 21. listopadu 2006 v 10:00 | Reagovat

Kruci,

proč všechny dobrý povídky co čtu musí bejt rozepsaný?

Píšeš skvěle.

13 katie katie | 21. listopadu 2006 v 15:47 | Reagovat

super

14 Lili Lili | 21. listopadu 2006 v 15:59 | Reagovat

Jééé Remus,to musí neustále pokaždé někdo zhebnout,někdy  zkus někoho oživit.Jinak je to moc hezká povídka gfakt super,teď už jen jedno kdy bude dalšíííííí:D:D:D:D

15 Tom Tom | 26. února 2012 v 23:40 | Reagovat

Dyt oživil tolik postav xDD jinak proc remus opet zemrel mimo scenu? shit... :_D ale jinak super :-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama