14. kapitola

4. listopadu 2006 v 8:52 | Jarwis |  Harry potter a Stříbrný čaroděj (dokončeno)
"Harry!!! Jsi to ty?"
Harry zůstal zaraženě stát, protože nechápal, jak ho mohli poznat. Vzpomínal, kdy ztratil podobu. Začínalo mu to docházet. Dotknul se poháru, stříbrné světlo ho málem zabilo a jeho duše se přenesla do poháru, tělo se dostalo do stavu klinické smrti.
"A sakra." Povzdechl si. A otočil se na ostatní.
"Jsem to já."
V tom okamžiku se k němu vrhli obě dívky a každá z jedné strany mu vlepila facku. Harry si pomyslel, že kdyby je nedostal současně tak se mu hlava protočí. Potom ho nejprve Hermiona objala, div že ho neudusila. Poté se k němu vrhla Ginny a políbila ho. Ron se okamžitě díval jinam. Jejich polibek, ale přerušila Hermiona.
"Ale jak je to možné? Viděli tvé tělo."
"V sugeroval jsem Malfoyovi vzpomínku jak se mnou bojuje a následně mě zabijí. A to tělo bylo padělek pro ostatní. Moc se všem omlouvám, ale chci mít na pátrání klid a ať mě nechá i ministerstvo na pokoji."
"Jak to, že jsi se dokázal tak dlouho skrývat? Mnoholičný lektvar si nemohl používat, neviděli jsme tě pravidelně pít."
"Jednoduše." Chvilku se soustředil a změnil svou podobu na Henryho. "A je to."
"Ty si metamorfomág?"
"Správně Hermiono."
"Jak jsi nás navštěvoval ve snech a proč?"
"Našel jsem si jedno kouzlo. A navštěvoval jsem vás proto, aby jste pořád nemysleli na mě. První mě to napadlo u Ginny. Taky jsem u ní byl téměř celou každou noc."
"Ty si navštěvoval mou sestru každou noc co jste proboha dělali?" Ozval se poprvé Ron a začínal rudnout.
"Uklidni se Rone mi si jen povídali." Ozvala se tentokrát Ginny a pokračovala směrem k Harrymu.
"Proto si mi říkal, že se jednou setkáme? Ty si toto plánoval celé prázdniny?"
"Popravdě jsem se definitivně rozhodl, když jsem si přečetl co o mě napsal denní věštec. Mimoto děkuju za tvou reakci do jinotaje, zvedla mi dost náladu."
"To nestojí za řeč. Tak další věc, která mě zajímá jak si věděl, že se něco stane v bradavickém expresu?"
"Já to nevěděl."
"Tím chceš říct, že je náhoda, že si byl zrovna v prefektském vagónu, když zaútočili smrtijedi?"
"Byla, opravdu jsem se chtěl zeptat…"
"Harry, tak tohle ti nevěřím."
"Dobře," rezignoval. "Mám špeha u Voldemorta."
"Koho proboha?"
"Prince dvojí krve."
"Cože ten zrádce?"
"Za prvé to není zrádce, podle všeho se z Brumbálem dohodly předem, a za druhý stejně ví, že žiju."
"Jak se to dozvěděl?"
"Použil nitrozpyt a odhalil, že to je falešná vzpomínka."
"Davide, nesmíš nikomu říct, že Harry žije."
"On to nikomu neřekne a mimoto už to ví dost dlouho."
"Jak to?"
"Menší nehoda s mým klonem, dostal se do bezvědomí v jeho přítomnosti. Teď vás chci požádat, aby jste mě neprozradili, hlavně na pohřbu."
"To se nestane, byl dneska?"
"To jste nebyli ani na mým pohřbu? To sem si myslel, že se se mnou budete chtít rozloučit."
"Ale oni tam byli. Viděla jsem je tam." Poznamenal Ginny.
"Byli?" Podival se nechápavě na Hermionu.
"Ano, použili jsem tvoje kouzlo Duplex, bylo by podezřelý kdybychom se tam neukázali, ale chtěli jsme prozkoumat, zda něco najdeme v tom domě."
Poté si povídali ještě dlouho o všem možném.
Poté se přesunuli do komnaty nejvyšší potřeby. Jediný Harry zůstal zahalený, ostatní si pláště sundali. Cestou je Harry ještě upozornil, že jestli budou mít další zájemce na členství tak ať se přemístí až na znamení.
"Přijdu za chvilku, musím dojít za Minervou." A přemístil se za ní. Byla zrovna na ošetřovně a snažila se uklidnit ošetřovatelku.
"Kde se flákáte, máte ještě ležet. Podle všeho jste ještě dnes ráno byl mrtvý." Spustila na něj ošetřovatelka.
"Promiňte, ale přišel jsem vám sdělit, že potřebuji, abyste o mě pomlčeli, mimoto já jsem v pořádku."
"To snad bych měla vědět já, kdy byste měl opustit ošetřovnu, ne?"
"Neříká se snad, že člověk je tak zdráv, jak se cítí? No a já se cítím skvěle. Potřeboval bych si s vámi promluvit paní ředitelko. Nashle." Když odcházel seslal na madam Pomfreyovou, neverbální kouzlo na úpravu mysli, aby ji vymazal co viděla a slyšela.
Poté vyrazil s ředitelkou do ředitelny. Studenti kolem kterých procházeli je většinou sledovali s otevřenou pusou. Když došli do ředitelny Harry rovnou začal.
"Asi za hodinu až dvě budu nabírat nové členy takže amulet vás bude hřát, nemusíte chodit, nováčci budou skládat zkoušku." S tím pomyslel, že chce být u Hermiony a přesunul se.
Harry se objevil v Komnatě nejvyšší potřeby. Když si prohlédl členy pousmál se nad překvapenými výrazy členů. Dále zjistil, že se počet členů docela dost rozrostl. Přibližně se zdvojnásobil. Harry ani všechny nově příchozí neznal. Všiml si, že mezi nováčky je i kamarádka Cho, Marietta, pořád měla přes tvář své uhry poskládané do nápisu PRÁSKAČ. Když Harry zjednal ticho a vybídl ostatní aby se posadili okolo něho a chtěl začít s tím co budou dnes dělat. Přihlásila se Marietta. Harry ji tedy vybídl, aby sdělila co chce.
"Nevím jestli mě tu necháte a nevím jestli víte co jsem provedla, ale mrzí mě to. Proto se chci omluvit všem předchozím členům BA, za to, že jsem je udala Umbridgové. Hlavně bych se měla omluvit Harrymu, ale už nemůžu, tak se omlouvám aspoň vám všem. Je mi to líto." Poté si zase šla sednout. Bylo na ni vidět, že ji to opravdu mrzí, pokud tedy nebyla sakra dobrá herečka a že čeká na verdikt, jestli tu může zůstat. Nikdo nic neříkal a proto se opět slova ujal Harry.
"Marietto, vím co jsi udělala předminulý rok. Omluvila si se, ale teď záleží, zda ti odpustí ostatní. Proto bych chtěl požádat ostatní členy, kteří dřív navštěvovali BA, aby se k tomu vyjádřili."
Od ostatních byli různé názory. Nakonec to dopadlo, tak, že výsledek byl nerozhodný. Jediný kdo nehlasoval byla Hermiona.
"Marietto, jsem poslední, která se k tomu nevyjádřila, nevím jestli víš jaký byl výsledek tvého činu, ale podle mě ne. Protože reakce Cho nasvědčoval tomu, že jste si myslely, že se nikomu nic nestalo, ale to nebyla pravda. Dopadlo to tak, že Harry byl málem vyloučen z Bradavic, ale zachránil ho profesor Brumbál, tím že to vzal na sebe. A musel se vzdát ředitelování a skrývat se před ministerstvem. Tak moc Harrymu důvěřoval. Dále si nejsem jistá, jestli to neděláš jen proto aby si se zbavila své ozdoby, ale rovnou tě upozorňuji, že to nejde, použila jsem na to kouzlo s trvalým účinkem, aby si to dotyčný zapamatoval. Ale tvoje omluva vypadala upřímně, proto ti dám ještě jednu šanci, tvou omluvu přijímán." Poté nenápadně koukla na Harryho.
Harry chvilku počkal, jestli se k tomu vyjádří, když byla potichu tak promluvil.
"Bylo to sice těsné, ale většina je pro to, aby si dostala druhou šanci. Jsem tomu rád a opravdu doufám, že tě k tomu nevedli důvody, které zveřejnila Hermiona. Chceš k tomu něco říct?"
Marietta se postavila a pronesla pevným hlasem.
"Děkuju, že jste mi dali druhou šanci, pokusím se získat vaši důvěru. Hermiono chci popravdě říct, že trochu jsem doufala, že mě těch uhrů zbavíš pokud mi odpustíš, ale nebyl to můj hlavní záměr, pochopila jsem, že jsem si to zasloužila, že jste nám chtěli jen pomoci. Ještě jednou děkuju."
Poté se vrhli na učení se kouzlům. Tak jak Harry slíbil, učil je štít proti Vězňovým poutům. Jen Hermioně a Davida poslal, aby začali učit nováčky, tomu co probírali v pátém ročníku.
Na konci schůze se tak jak Harry očekával přihlásili další, aby vstoupili do stříbrného spolku, byli to bývalí členové BA. "Dobře počkejte venku, stejně i tak Marietta tam počká. Hermiono ty zůstaň tady."
Když všichni odešli kromě Hermiony, tak se Harry otočil na Hermionu.
"Myslím, že Marietta už byla potrestaná dost, navrhuji ji zbavit těch uhrů. Co si o tom myslíš ty."
"Ha… Stříbrný čaroději,já si to myslím taky, ale opravdu jsem použila trvalé kouzlo."
"Hermiono, vím, že jsi chytrá, ale toto neodpovídá tvému skvělému úsudku."
Hermiona ho probodla výrazem, který jasně říkal Ty si myslíš, že toho víš víc než já.
"Měla by si vědět, že jakékoli kouzlo, i které je pokládané za trvalé, je jen kouzlo a jako každé kouzlo se dá zrušit. Je jen otázka složitosti. U trvalých kouzel, je to jen nesmírně složité, ale jde to a já možná vím jak. Souhlasíš, abych se to pokusil odstranit?"
"Já proti tomu nic nemám a ohledně té magie bychom si mohli někdy promluvit, vypadá to, že jsem se stala druhým nejchytřejším bradavickým studentem." Pronesla zklamaně.
"Nejsi druhá. Nezapomeň, já už tu nestuduji. Teď jdi a připrav se za chvíli vás zavolám. Jo a zavolej Mariettu." Po chvíli tam byl sám s Maritetou. Byla dost nervózní.
"Takže, s Hermionou jsme se shodli, že jsi už byla potrestaná dost, proto zkusím najít způsob jak tě těch uhrů zbavit. Jen tě chci upozornit, aby sis nedělala plané naděje, nemusí se mi to povést, můžeš jít."
"Děkuji, chtěla bych se zeptat, jestli bych také mohla zkusit vstoupit do vašeho spolku?"
"Zatím ne. Až se přesvědčím, že jsi to myslela vážně. Můžeš jít a zavolej sem zbytek."
Když dorazil zbytek tak jim Harry neřídil, aby se chytli za ruce a jeden z nich se chytl Harryho. Poté se přemístili do soubojnické místnosti.
"Počkejte venku já vás zavolám po jednom, aby jste mohli složit zkoušku."
Počkal až všichni odejdou a jedním mávnutím upravil místnost na zkoušku poté přivolal členy spolku. Ti jakmile se objevili, vzali si na sebe pláště. Tentokrát losovali dva, kteří se budou střídat v soubojích na konci. Vyhrál Ron a Ginny. Poté nastoupil první uchazeč, byl to Nevile. Prošel bez problémů, porazil i Rona. Ovšem byl to vyrovnaný souboj. Poté ho poslal ať počká venku. Takto se vystřídali všichni. Jediný kdo z nových ještě porazil Rona byl Ernie Mcmillan. Na konci se opět poradil s portréty. Když je přizval, oznámil jim, že byli přijati všichni. Poté jim opět rozdělil amulety a hábity a vysvětlil jim co dokáží a jak s nimi zacházet. Nechal je rozdělit do čtyř skupin po pěti. Jedinou Ginny nepustil do rozřazování
"Takto budete tvořit skupiny, budete se učit lépe sehrát a do akcí budete chodit jen spolu. Jednoho člena jsem nezařadil. Ginny ty budeš tady a budeš sledovat jednotlivé skupiny a v případě nouze budeš informovat mě. Já tu vytvořím obraz, na kterém se bude oběvovat nejbližší okolí, od vůdce skupiny, kterého si skupina určí sama, aby získal potřebnou autoritu. Ginny získá náramek, přes který se semnou dokáže spojit telepaticky a naopak já s ní. Teď se utká v souboj první a druhá skupina." Takto se prostřídali všichni, poté se začli učit nové kouzlo, Byl to štít, který se nemusel udržovat, vydržel tak dlouho dokud nevyčerpal svou energii, která závisela na magickém potenciálu sesilatele. Když skončili rozpustil je, zůstala tam jen Ginny.
"Vím, že jsi se soubojů neúčastnila, protože jsem se rozhodl tě učit soukromě, nechci aby se ti něco stalo. Proto jsem tě nechal taky jako informátora o ostatních. I když na větši akce půjdeš taky." Ginny si viditelně oddychla, že ji nechce vyšoupnout s akcí. Poté je učil několik nových kouzel.
Když odešla i ona, tak tam ještě chvilku zůstal a vynašel si deník a škrtnul v seznamu viteálů pohár, poté se lekl, protože před ním se zjevil Dobby.
"Dobby tohle mi už nedělej. Co potřebuješ?"
Dobby se moc omlouvá, nechtěl vás vyděsit. Dobby vám přišel předat ten amulet. Tady je." S tím podal Harrymu amulet. Byl to tentýž, který objevil s Brumbálem v jeskyni. Chvilku se soustředil, ale uviděl jen velice slabé stopy po magii. Byl opravdu zničen.
"Děkuji ti Dobby, hodně si mi pomohl. Teď se prosím tě, starej o dům a kdyby si tam objevil něco zajímavého dej vědět."
"Ano pane." A zmizel.
Harry vzal opět deník a škrtnul i amulet. A opět si ho přečetl:
Voldemortovi Viteály
Deník T.R.R.
Prsten Zmijozela
Amulet Zmijozela
Pohár helgy z Mrzimoru
Naginy - Voldemortův had
Voldemort
Něco od Nebelvíra nebo Roweny z Havraspáru.
Poté se vydal zpět do společenské místnosti, kde šel rovnou spát.
Druhý den se rozhodl pátrat pomocí tekutého štěstí po dalším Viteálu, pustí se do toho hned po vyučování. Pokračoval dál na snídani.
U snídaně se k němu připojila čtverka, Ron s Hermionou, Ginny a David. Po snídani jako obvykle vlétly do velkého sálu sovy. Jedna černá se snesla i k Harrymu. Všichni se k němu naklonili zvědavostí co se v něm píše. Harry si však dopis skoval a naznačil ostatním aby ho následovali. Odešli do blízké prázdné učebny. Harry si přečetl rychle vzkaz.
"Odpoledne bude porada, stav nouze. Čekejte zahřátí amuletu. Odpoledne se dozvíte vše. Teď vzhůru na hodiny." S tím se vydali na své předměty, věděli totiž, že se nic nedovědí. Po vyučování zamířil rovnou do soubojnické místnosti pro hábit a potom rovnou za ředitelkou.
Profesorka se opět lekla, když se u ní v kanceláři objevil stříbrný čaroděj.
"Dobrý den, co se děje tentokrát?"
"Dobrý den i vám, i když dobrý moc není. Vyhlašuji stav nouze?"
"Proč, co se děje?" vyhrkla.
"Připravte se za chvíli začíná porada, zkuste vzít dva členy fénixova řádu, nejlépe aby jeden z nich byl Moody, nebo někdo kdo ovládá dost dobře strategii. Za půl hodiny začíná. Tam se vše dozvíte. Zatím naschle."
Přemístil se rovnou do soubojnické místnosti, kde začal pracovat na tom obraze. Po půlhodinové vyčerpávající práce se mu to povedlo. Plášť vůdce skupiny dokázal monitorovat okolí a přeposílat na obraz. Půl hodina uplynula, tak zahřál amulet, aby svolal členy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 duky duky | 4. listopadu 2006 v 9:11 | Reagovat

je to vynikajuce..ako obvikle...sa tesim na dalsiu...konecne po dlhom case som si presital daôlsiu kapitolu..dufam ze uz nebudu take dlhe prestavky...medzi kapitolami...

2 Jarwis Jarwis | 4. listopadu 2006 v 9:37 | Reagovat

Budu se snažit, aby nebyly.

3 duky duky | 4. listopadu 2006 v 9:40 | Reagovat

a priblizne kedy bude dalsia kapitola?..a jarwis..dostal si odo mna mail?

4 Jarwis Jarwis | 4. listopadu 2006 v 10:11 | Reagovat

Nedostal.

A další kapitolu se pokusím dodat dneska maximálně zítra ráno.

5 duky duky | 4. listopadu 2006 v 10:23 | Reagovat

super ze tak skoro..a ja som ti psoielal mail..a dsot dlhu do p...i...neviem com si ho nedostal

6 jarwis jarwis | E-mail | 4. listopadu 2006 v 10:41 | Reagovat

nevím proč. zkus mi to poslat ještě jednou

7 duky duky | 4. listopadu 2006 v 11:20 | Reagovat

ta budem to msuiet napsiat este raz..ale bol to velmi dlhy mai..ja ti ho este dnes napisem

8 jarws jarws | 4. listopadu 2006 v 11:22 | Reagovat

A nemáš ho uložený v odeslaných?

Doufám, že mi dojde.

9 jarws jarws | 4. listopadu 2006 v 11:30 | Reagovat

Neví někdo jak přeškrtnout text?

10 duky duky | 4. listopadu 2006 v 11:48 | Reagovat

ne nemam som si myslel ze ho ulozim..ale nakoniec som to tak nespravil...ja ti tak okolo obeda poslem zas...

11 duky duky | 4. listopadu 2006 v 14:42 | Reagovat

jarwis..mail ti mas poslat na tento mail?

Jarwis@email.cz

12 Gil-galad Gil-galad | 4. listopadu 2006 v 17:23 | Reagovat

je to fakt božííííííííííííííííí :-)

13 Andy Andy | 4. listopadu 2006 v 18:45 | Reagovat

super kapitolka!!!!!!!

14 Vruon Vruon | 4. listopadu 2006 v 19:35 | Reagovat

Jako vždycky je to dokonalí :)

15 Nazartha Nazartha | 4. listopadu 2006 v 19:41 | Reagovat

Skvělá kapitola, už se těším na další. A jak to myslíš s tim textem, aby když ho vložíš, se neobjevoval celý? Tak to je na blogu v článcích-perex. Máš to přímo u článku..když vložíš článek a máš tam na výběr třeba tučné písmo, šikmé, zarovnání na střed apod., tak tam mezi těmi indexy je i perex...taková vodorovná čára..stačí to dát pod příslušný text a ono ti to článek oddělí...takže když pak najedeš na blog, ukážeš se ti v úvodu jen pář řádků a až po kliknutí Číst celý článek, se ti objeví zbytek textu. (O tom jsem potřebovala poradit taky, jsou to přímo slova Blanch)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama