11. Kapitola

22. října 2006 v 22:17 | Jarwis |  Harry potter a Stříbrný čaroděj (dokončeno)
"Dali." Řekli smutně.
"Tak to je v pořádku, má ho u sebe?" Oddychlo se mu
"Má, ale nestihli jsme jí říct, jak ho použít."
"Já se s ní spojím a řeknu ji co a jak, omluvte mě." A pomyslel si Consocius somnium
Okamžitě se objevil V černé místnosti a ginny seděla v rohu schoulená a plakala. Harry k ní došel, ale Ginny vůbec nereagovala. Harry se jí pokusil dotknout, ale ona ucukla a ještě víc se přikrčila.
"Ginny." Promluvil na ni, ale pořád nereagovala.
Chytil ji jemně za rameno a uklidňujíc ji řekl opět jménem. Tentokrát už zvedla hlavu a zadívala se mu do očí.
"Harry." A vrhla se mu kolem krku a plakala. Potřebovala tu mít nějakou oporu.
Harry ji jemně objal a uklidňoval ji tichým hlasem. Když se trošku uklidnila. Tak Harry se ji zeptal.
"Ginny, máš ten amulet, co ti dal Fred?"
Jen přikývla.
"Tak mě pečlivě poslouchej. Až se vzbudíš musíš myslet na právoplatného majitele, že se s ním chceš setkat. Poté by měla přijít pomoc."
"Ale jak?"
"Je očarovaný, aby si v případě potřeby mohla zavolat pomoc."
"Proč si nepřišel v noci na dnešek?"
"Nemohl jsem."
"Hlavně vydrž." S tím Harry ukončil spojení a s tím se probudil. Když si všiml, že ho všichni zvědavě pozorují. Neváhal a odpověděl jim na nevyřčené otázky.
"Ginny na tom není dobře. Trochu jsem ji uklidnil a teď musíme počkat až se probudí. Zavolá mě na pomoc a já budu vědět kam se přesunout."
"Jdeme s vámi." Promluvila paní Weasleyová a její manžel s ní jen razantním přikývnutím souhlasil.
"Fénixův řád nezůstane pozadu." Promluvila ředitelka.
"My taky jdeme!" Přihlásili se dvojčata.
"Tak to ne!" zamítla to paní Weasleyová.
"S tím nesouhlasím, musí jít, mají amulety, díky nimž se dostanete pryč. Až budete mít u sebe Ginny tak se chytněte Freda a Georgie, ty vás přenesou pryč. Frede, George vy můžete přenést maximálně dva lidi, na víc vaše síly nestačí. Když budete myslet na základnu, tak se tam přesunete, musíte se plně soustředit..Hlavně se tam nezdržujte. Vy Moody tam zůstanete nejdéle a přenesu vás zpět sám. Když tam někdo zůstane vezmu ho taky. ¨Chápete všichni?"
"Jo, ale nerozumím tomu, proč jestli toto umějí vaše amulety, tak proč se odtamtud Ginny nepřenese sama?"
"Nemá na to síly, typuju, že je po mučení." Když to ovšem řekl, tak toho zalitoval. Paní Weasleyová se okamžitě rozplakala a pan Weasley musel podepřít a obejmout manželku.
Za chvíli Harry cítil hřání amuletu. Fred a Georgie se musel zeptat, protože to ucítili taky.
"To je ono?"
"Jo, Toto když ucítíte v budoucnu, tak se přesunujte na základnu. Teď vyrážíme. Já vás tam přenesu to bude jistější." Chytněte se navzájem a jeden se pevně chytne mě."
Navzájem se chytli za ruce. Harry taky jednu vzal do svých a druhou stiskl amulet. Plně se soustředil na dotyčného, co zahříval amulet a s tím se přemístili.
Objevili se na nějakém místě, všude tma. Harry vykouzlil bez hůlky lumos, aby zjistili, že se ocitli v menší místnosti bez oken. V rohu místnosti se krčila Ginny. Jakmile si jich všimla vrhla se s pláčem k rodičům.
"Vemte ji a mizíme." Ovšem jakmile ji Fred chytnul a když se ho chytla i McGonagalová a snažili se přemístit, tak se nic nestalo.
"Co se stalo?"
"Jsou tady zábrany proti přemístění i proti přenašedlům. Budeme muset najít cestu ven. Držme se zatím při sobě. Když to jinak nepůjde, já je odlákám. Teď se zastřeme, aby nás nebylo vidět a půjdeme ven.
"Ginny za jak dlouho asi příjdou?"
"Něco říkali o jídle o sedmé a potom mě přijdou odvézt k Vy-víte-komu."
"Fajn počkáme na jídlo."
Opravdu v sedm hodin bylo slyšet kroky. Ginny si sedla do rohu místnosti a schoulila se do klubíčka. Hned na to se rozlétly dveře a vešla postava v černém s bílou maskou. Zavřel dveře a potichu promluvil.
"Jestli to chceš mít rychle za sebou, aby si nemusela trpět, dám ti jed, že zemřeš během minuty a nic neucítíš. Chceš tu žít pro pobavení smrtijedů? Jestli chceš ušetřím tě bolesti, když to zvorali." Všichni ten hlas poznali, Severu Sneape.
"Mi to ale nezvorali P. D. K." promluvil najednou Harry a odzastřel se.
"Řekni jak odtud ven?"
"Ty vrahu!" rozstřikli se ostatní. A seslali na něj několik kleteb.
Harry rychle stihl vyčarovat kolem Snapa štít, který pohltil všechna kouzla.
"Přestaňte, je to pořád spojenec." Sykl na ně Harry. "Bez něj bych nevěděl, že Ginny něco hrozí."
S tím se opravdu trochu uklidnili.
"Jak jsi se sem dostal?" Pronesl pořád stejně jedovatě jako když ho učil lektvary.
"To je moje věc, řeknete nám kudy ven?"
"Poradím, ale budete mě muset nějak zlikvidovat, jo a venku jsou dvě stráže heslo ven je dvakrát ťuknout, pak chvíli nic a znovu dvakrát ťuknout." Poté jim popsal cestu ven.
"Tak jdeme na to." Znovu se zastřel a zlikvidoval Snapa. Poté zaťukal na dveře jak mu radil a když se dveře otevřely, tak smrtijedy zlikvidovali bleskově kouzly. Paní Weasleyová podpírala Ginny a pokračovali v cestě tak, jak jim poradil Snape. V chodbách nebyl téměř nikdo. Voldemort nejspíš neočekával nějakou návštěvu. Když už se blížili k cíli, uslyšel sirény. Začli utíkat. Když dorazili k zamčeným dveřím se stráží, kterou zlikvidovali během chvilky, museli se chvilku zdržet, aby je mohli odeklít.
"Jděte napřed, já se kousek vrátím a zdržím je. Moody vy zůstaňte s nimi, kdyby bylo potřeba, potom na mě houkněte, až se vám to povede a zmizte. Já pak vezmu Moodyho a přesunu se za vámi." S ítím odešel, zatímco se ostatní snažili otevřít dveře.
Vrátil se za roh a čekal až doběhnou smrtijedi. Výhodou bylo, že se vedle sebe nevešli více jak po třech. První dvě řady padli omráčeny k zemi. Poté se Harry odestřel a zaútočil na další, kteří se blížili. Harry se zaměřil hlavně na obranu, protože potřeboval získat čas. Ale když tak bojoval už deset minut, uslyšel volání.
"HOTOVO!"
Harry na nic nečekal a zvolal "Impedimenta maxima." Přední řada odlétla pět metrů dozadu, tím sejmula i smrtijedy zasebou. Harry na nic nečekal a zamířil k ostatním. Opravdu viděl dveře otevřené. V místnosti na něj čekal Moody. Harry si ji ještě prohlédl poté jednou rukou chytnul Moodyho, druhou čapnul amulet a soustředil se na ústředí.
Během okamžiku už stál společně s Moodym v Soubojnické místnosti.
"Tak jsme to zvládli." Oddechnul si Harry a sednul si do svého křesla u stolu. Ostatním vyčaroval také křeslo, aby se mohli posadit.
"Vy jste ve spojenectví s tím vrahem?" Ozval se jako první Moody.
"Nemám na něj žádné spojení, jen mě informuje o jeho plánech."
"Věříte mu?"
"To nevím, jen si prověřuju jeho informace. Zatím to vypadá, že byli správné."
"Fajn, kde jsme v Bradavicích."
"To vám neřeknu, abyste mě sem nechodili."
"Jak vás můžeme kontaktovat?"
"Počkejte chvilku." Sundal si amulet a vytvořil z něj kopii, poté ji očaroval stejně jako ostatní apodal ji McGonagalové.
"Tady máte, amulet." Vysvětlil ji jak funguje.
"Ještě něco?"
"Děkujeme." Odpověděli manželé Weasleyovi.
"Není zač. Myslím, že by měla být odvedena na ošetřovnu.
"Koupili jste tu skříň?"
"Už ano, dlužíte nám 300 galeonů."
Harry tedy vstal a odešel do skříně. Z truhličky vybral peníze, které tam měl taky ukryté a předal je dvojčatům.
"Může být u vás v obchodě, aby bylo rychlé spojení s příčnou ulicí?"
"j´Jak to myslíte rychle spojení s Příčnou?" přerušil rozhovor Harryho z dvojčaty.
"No jestli tady páni Weasleyovi mají skříň v obchodě, můžou se volně pohybovat od nich sem a opačně. Je to totiž Rozplývací skříň." A ukázal na skříň v rohu místnosti.
"Ta skříň, přes kterou se na hrad dostali smrtijedi?" Zeptala se ředitelka.
"Ano."
"Myslím, že nyní už by mohli Weasleyovi, tedy kromě Ginny odejít. Ještě by se k němu mohl přidat pan Weasley." Sice nechtěli, ale když to pronesla i McGonagalová, tak na konec svolili. Když osaměli, pronesl k ředitelce.
"Paní ředitelko, nakonec jsem se rozhodl, že vás zavedu do známých částí hradu." Vezměte Ginny a pojďte.
S tím se všichni tři zvedli a vyšli ven. Po chvíli bloudění po hradě se dostali na ošetřovnu. Míjeli vykulené studenty,kteří hlavně sledovali postavu ve stříbrném hábitu. Cestou bohužel potkali Rona, který si okamžitě všiml Ginny.
"Ginny, co tu děláš?"
"Pane Weasley, otázky nejsou zrovna nejvhodnější, jděte se slečnou Grangerovou a počkejte na mě u ředitelny." Přerušila je ředitelka dřív, než se zmohli na nějaké otázky.
Poté ji následovali všichni na ošetřovnu. Když dorazili na ošetřovnu, zanechali tam Ginny v péči madam Pomfreyové.
"Půjdete se mnou vysvětlit těm dvěma co se stalo?"
"Půjdu Ronald Weasley a Hermiona Grangerová by mohli jinak vyvést nějakou neopatrnost. Slyšel jsem už o nich."
Vyrazili do ředitelny. Před chrličem už na ně čekala Hermiona i Ron. Ředitelka zamumlala heslo. Chrlič ustoupil, po schodech vyjeli ke dveřím. Vešli dovnitř a posadili se do křesel.
"Tak co se stalo mé sestře?" Zeptal se už netrpělivě Ron.
"Slečna Weasleyová byla v odpoledních hodinách unesena Vy-víte-kým. Právě jsme ji s pár lidmi z Fénixova řádu zachránili. Je otřesená ze zážitků, ale bude v pořádku."
"A co tento cizinec? Kdo to je?"
"Náš spojenec, bez něho bychom to nedokázali."
"Chceme už taky vstoupit do řádu." Rozhodně pronesla Hermiona.
"Ne, nedovolil Vám to profesor Brumbál a já jeho názor nehodlám měnit. Mimoto toto není člen."
"Nepřemlouvejte ředitelku, má pravdu jejich pravidla to nedovolují. Doufám, že přijdete na zítřejší slavnost na oslavu záchrany Bradavického vlaku?" Oba na něj vyjeveně koukali.
"Vy o tom víte?" vysoukala ze sebe Hermiona.
"Samozřejmě, když ho pořádám."
"To nemyslíte vážně?" Zeptala se ho ostře ředitelka.
"Smrtelně vážně. Říkal jsem si, že byste se mnou nesouhlasila." Nesnažte se tomu zabránit máme stejný cíl." Poté se obrátil na Rona a Hermionu. "Vezměte sebou i Ginny, budu i nahrazovat BA." Poté zajel rukou pod hábit, dotknul se medailónku a zmizel.
V soubojnické místnosti uložil hábit a vyrazil do Nebelvírské věže. Když procházel společenskou místností, vůbec nereagoval na volání přátel. Rovnou zamířil do postele a usnul.
Ráno se probudil v devět hodin. Vyrazil na snídani a potom se poflakoval po hradě a přemýšlel o večerní schůzce.
Odpoledne zamířil do společenské místnosti. Tam byla nová zpráva na nástěnce
Studenti
Příští víkend je plánován výlet do Prasinek.
Percy Weasley
Zbytek dne strávil s Ronem, Hermionou a Davidem u jezera. Po večeři zamířil do společenské místnosti, kde vytvořil klona. Toho poslal s Ronem a Hermionou. Sám pak vyrazil pod neviditelným pláštěm do soubojnické místnosti, pro hábit. Tam si ho navlékl a pod neviditelným pláštěm zamířil do komnaty nejvyšší potřeby. Tam si vybavil místnost podobnou místnosti, kde cvičil BA. V sedm hodin otevřel dveře a čekal na příchozí. První vešel Henry (klon), David, Ron, Hermiona a Ginny. Pak postupně přicházeli další a další studenti.Padma a Parwati, Neville, Dean, Levandule, Seamus,, Lenka Láskorádová, Ernie Mcmillan, pak Dannis a Collin Creeveyovi, Justin Finch-Fletchley, Hannah Abbottová, Antony Goldstein, Terry Boot, poté dorazili i Fred a George a ještě pár lidí, kteří bojovali ve vlaku.
Když tu byli všichni, tak Harry zavřel dveře. Než ovšem stačil promluvit, byl přerušen Erniem.
"Tady nebudežádnej večírek?"
"Ne. Potřeboval jsem se svámi sejít. Vím, že jste všichni účastníci BA. Já vám nabízím, že vás budu učit osobně. Zakládám skupinu proti Voldemortovi a členové BA, když budou chtít můžou podstoupit zkoušku a přidat se do této skupiny. Bude tajná a nikdo nesmí vědět jak o této skupině, tak ani o tom, že chodíte do nějakého kroužku. Ten kdo bude členem bude i pod mou ochranou, nesmí toho zrovna zneužívat. Chvilku o tom přemýšlejte. Frede, Georgi jak jste se rozhodli?"
"Příjmáme a děkujeme za pomoc při záchraně naší sestry."
"Fajn, dohodnem se na zkoušce, i když tentokrát bude spíš formální. Protože už jste byli se mnou v sídle Voldemorta. Jo, až skončíme tak neodcházejte."
"Proč mi?"
"Jednak většina už chodila do BA, dále všichni tady jste se postavili na odpor ve vlaku a nebo jste tam dostali důvod k pomstě," s tím se díval na sestry Patilovi.
"Jak jste se rozhodli chcete se učit o de mě?"
"A jak můžeme vědět, že něco umíš?" Fred a George jen vesele přihlíželi.
"Vy mi nevěříte, že něco dokážu, že?" Ozvalo se jen souhlasné mručení, až na dvojčata, kteří už ho viděli v akci.
"Tak fajn, sešlete na mě všichni současně nějaké kouzlo." Pronesl okamžitě a v klidu. Nevyndával si ani hůlku. Po chvilce uklidňování a přemlouvání, že chtěli důkaz, tak ať ho mají.
V tom okamžiku na něj seslali všichni nějaké kouzlo, většinou odzbrojující, ale nějaké poutací a ještě si tam všiml speciálního, poutacího, na které není obrana. Harry jen mávl hůlkou a všechny až na toto zrušil. Harry se po nárazu svezl na zem. Bylo vidět, že na všechny to udělalo dojem.
"Já vás s toho dostanu." Ozvala se Hermiona.
"Není třeba." Harry si jen vzpomněl na kouzlo, které četl v dědičné knize a neverbálně ho seslal. Poté vstal. Hermiona jen nevěřícně zírala.
"Dobrá práce, slečno Grangerová. Poutací kletba, která nelze zastavit a může ji zrušit jen sesilatel. Toto kouzlo bychom se mohli učit jako první a to zítra na schůzce BA. Tak kdo vstoupí do mých doučovacích hodin?" Souhlasili všichni.
Harry jim tedy rozdal amulety a vysvětlil jak fungují. Poté je rozpustil. S tím, že se budou učit už v Soubojnické místnosti. Potom se s Fredem a Georgem přesunuli do soubojnické místnosti. Tam Harry vytáhl dva pláště a předal je Fredovi a Georgeovi. Poté je poslal skříní na Příčnou ulici. Večer zamířil do nebelvírské místnosti už spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 martis martis | 22. října 2006 v 22:27 | Reagovat

Je to úžasný!!!!!!!! Doufám že bude brzo další kapitolka.

2 k-.k.-k k-.k.-k | 22. října 2006 v 23:04 | Reagovat

dobré, moc dobré:-) sakra, sem až druhej:-/

3 k-.k.-k k-.k.-k | 22. října 2006 v 23:10 | Reagovat

jen trosku připomínka k překlepům, zvlášť Donald Weasley mě dostal:-D

4 Vruon Vruon | E-mail | 22. října 2006 v 23:13 | Reagovat

Jako vždy skvělí :)

5 victor victor | Web | 22. října 2006 v 23:18 | Reagovat

To ano, překlepy působili trochu rušivě. Jinak se mi líbila.

6 Jarwis Jarwis | 22. října 2006 v 23:46 | Reagovat

Omlouvám se za překlepy, ale chtěl jsem vám udělat radost, takže opravený to budete mít až zítra.

7 duky duky | 23. října 2006 v 5:16 | Reagovat

ano..ja som sa pobavil na tych prklepoch..ale az tak mi neadili..hlavne ze som si mohol precitat dalsiu vynikajucu kapitolu...tesim sa na dalsiu..kedy bude?...pribizne?

8 Lena Lena | 23. října 2006 v 7:19 | Reagovat

Opět moc hezká kapitolka. Jen prosím tě nepoužívej tolik nářečí: maj, mijeli... apod. Pro toho, kdo na to není zvyklý, to působí dost rušivě.

9 Gil-galad2 Gil-galad2 | 23. října 2006 v 14:37 | Reagovat

tak to je fakt mazec dokonalí prostě fskt supéééééééééééééééééééér  :-DDDDD

10 Jarwis Jarwis | 23. října 2006 v 16:55 | Reagovat

Lena: To má bejt hovorová čeština.

11 duky duky | 23. října 2006 v 18:01 | Reagovat

a kedy bude dalsia kapitola?

12 Sluníčko Sluníčko | 23. října 2006 v 20:44 | Reagovat

myslím že se opakuju ale to je jedno.... je to fakt super

13 krtek krtek | 24. října 2006 v 16:44 | Reagovat

kapitola pěkná, jen mi to nedá se nezeptat, kdy bude další? :-)

14 duky duky | 24. října 2006 v 19:41 | Reagovat

no co jarwis...kedy bude dalsia kapitola?

15 Jarwis Jarwis | 24. října 2006 v 21:40 | Reagovat

Nejspíš tak v pátek. Dávám si měnší pauzu.

16 duky duky | 25. října 2006 v 17:54 | Reagovat

joj skoda ze az v piatok...no co uz...skusim to nejako vydrzat

17 Gil-galad2 Gil-galad2 | 27. října 2006 v 12:16 | Reagovat

tak je pátek bude dnes? :-p

18 Jarwis Jarwis | 27. října 2006 v 15:07 | Reagovat

Musím se omluvit všem natěšeným čtenářům, ale nestíhám ji napsat. Budete si muset počkat nejdéle do neděle.

19 Gil-galad2 Gil-galad2 | 27. října 2006 v 15:14 | Reagovat

hm co se dá dělat tak piš rychle piš :-p

20 duky duky | 27. října 2006 v 15:31 | Reagovat

joj skoda..tak som sa tesil na piatok..no co uz urobim..musime nejako dockat

21 duky duky | 28. října 2006 v 12:43 | Reagovat

no kedy bude konecne 12 kapitola?...sa nemozem dockat

22 Sluníčko Sluníčko | 28. října 2006 v 14:09 | Reagovat

ahoj, chtěla jsem ti říct že by se mi líbila ta další povídka jako pokráčko týhle, ale je to taky ny tobě

23 sigam sigam | Web | 28. října 2006 v 23:00 | Reagovat

je to vážně pěkná povídka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama